26 C 50/2023-83 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 11. 2022 domáhala se původní žalobkyně [právnická osoba] po žalovaném zaplacení částky 55 392,30 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 579,74 Kč od 17. 2. 2021 do 23. 3. 2022, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 712,93 Kč od 22. 10. 2021 do 25. 10. 2022 a s 11,75 % úrokem z prodlení z částky 55 922,04 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 2. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 58 000 Kč, který žalovaný se zavázal splatit formou 72 měsíčních splátek po 1 219,93 Kč počínaje dnem 18. 3. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 11,20 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, a proto banka prohlásila úvěr za okamžitě splatný dne 23. 3. 2022. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 53 342,30 Kč a z neuhrazených smluvních poplatků ve výši 2 050 Kč. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 4. 2023 č.j. 26 C 50/2023-72, které nabylo právní moci dne 23. 5. 2023, soud připustil, aby na místo žalobkyně [právnická osoba] do řízení vstoupila společnost [právnická osoba], která v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 6. 2023 č.j. 26 C 50/2023-77 byla jednak připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o úrok z prodlení z částky 2 050 Kč ve výši 11,75 % ročně od 26. 10. 2022 do zaplacení a o úrok z částky 53 342,30 Kč ve výši 11,20 % ročně od 24. 3. 2022 do zaplacení a jednak bylo řízení částečně zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby co do 11,75 % úroku z prodlení z částky 2 579,74 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstal požadavek na zaplacení částky 55 392,30 Kč (jistina 53 342,30 Kč a poplatky 2 050 Kč), částky 2 579,74 Kč jako kapitalizovaného úroku za dobu od 17. 2. 2021 do 23. 3. 2022, částky 2 712,93 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 22. 10. 2021 do 25. 10. 2022, 11,75 % úroku z prodlení z částky 55 392,30 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení a 11,20 % úroku z částky 53 342,30 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne 18. 2. 2021, žádosti o Expres půjčku, sazebníku poplatků, všeobecných produktových podmínek, základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 2. 6. 2008, parametrů [příjmení] [příjmení] sjednaných přes Internetbanku dne 18. 12. 2018, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 19. 3. 2019, fotokopie občanského průkazu žalovaného, základních produktových podmínek služeb přímého bankovnictví účinných od 15. 9. 2016, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 3. 2022 včetně soupisu podaných zásilek ze dne 28. 3. 2022, předžalobní upomínky ze dne 25. 10. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 26. 10. 2022, výpisu z úvěrového účtu za období od února 2021 do září 2022, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 20. 10. 2022, výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od října 2020 do ledna 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení ze dne 22. 3. 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o bankovních produktech a službách bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 6. 2008 mezi [právnická osoba] jako bankou a žalovaným jako klientem. [příjmení] se zavázala zřídit a vést žalovanému běžný účet. Dle dispozic k této smlouvě ze dne 19. 3. 2019 se banka ([právnická osoba]) zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a dále služby internetového bankovnictví [příjmení] banka. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi původní žalobkyní [právnická osoba] a žalovaným dne 17. 2. 2021 prostřednictvím internetového bankovnictví. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 58 000 Kč, a to na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet] s číslem úvěrového účtu [bankovní účet], úrok byl sjednán ve výši 11,2 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku formou 72 měsíčních splátek po 1 109,93 Kč a dále hradit měsíční poplatek 110 Kč za pojištění, a to vždy k 18. dni v měsíci počínaje březnem 2021. Z žádosti o Expres půjčku bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že je svobodný, je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou, bydlí v pronajatém bytě, má středoškolské vzdělání, nevyživuje žádné osoby, jeho příjem činí 25 421 Kč měsíčně, celkový příjem domácnosti je 45 000 Kč měsíčně, má jeden zdroj příjmu. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 20. 10. 2022 bylo zjištěno, že banka při uzavírání smlouvy o úvěru vycházel a ze žalovaným deklarovaného příjmu ve výši 25 421 Kč, který byl ověřen z výpisu z běžného účtu a dále z čistého příjmu domácnosti 45 000 Kč, z tvrzení žalovaného, že nevyživuje žádné osoby, je svobodný, bydlí v pronajatém bytě a splácí interní splátky ve výši 11 145,92 Kč měsíčně. 7. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno následující: v říjnu 2020 splácel žalovaný bance šest úvěrů s výší jistiny ke dni 22. 10. 2020 563 996,16 Kč, po splatnosti nebyla žádná částka, uhradil splátky úvěru v celkové výši 10 480,81 Kč, na účet byla poukázána mzda ve výši 21 908 Kč, z účtu byly hrazeny alimenty 2 500 Kč, dále byly provedeny výběry hotovosti z bankomatu a platby kartou v obchodech. Dne 3. 10. 2020 byl žalovanému naúčtován poplatek za překročení Flexikreditu ve výši 300 Kč. V listopadu 2020 na běžný účet byla přiznána mzda ve výši 26 389 Kč, byla provedena platba výživného 2 500 Kč, splátky úvěru 8 259,59 Kč, z bankomatu byla vybrána hotovost ve výši 9 400 Kč. V prosinci 2020 byla na účet připsána mzda ve výši 24 549 Kč, byly provedeny splátky úvěru 10 481,61 Kč, dne 11. 12. 2020 žalovaný čerpal úvěr ve výši 70 000 Kč, z bankomatu byla vybrána částka 55 200 Kč. Ke dni 31. 12. 2020 splácel žalovaný bance celkem 7 úvěrů s výši nesplacené jistiny 624 606,33 Kč, po splatnosti nebyla žádná částka. V lednu 2021 byla na účet poukázána mzda ve výši 16 459 Kč a dávky nemocenského pojištění ve výši 5 224 Kč, dále byla provedena výplata penzijního spoření 35 322 Kč, splátky úvěru činily 11 714,99 Kč, z účtu bylo hrazeno výživné 2 500 Kč, z bankomatu byla vybraná hotovost ve výši 21 800 Kč. Žalovanému byla zaslána upomínka z důvodu překročení Flexikreditu. 8. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr ve výši 58 000 Kč byl čerpán dne 17. 2. 2021 a žalovaný celkem splatil částku 12 804,86 Kč do září 2022. Dopisem ze dne 25. 3. 2022 prohlásila banka předmětný úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 58 080,97 Kč ve lhůtě do 8. 4. 2022. Dle soupisu podaných zásilek toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 28. 3. 2022 O úhradu dlužné částky byl žalovaný bankou upomínán v předžalobní upomínce ze dne 25. 10. 2022, která byla dle poštovního podacího archu odeslána dne 26. 10. 2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postupovaných pohledávek, který obsahuje i v řízení uplatněnou pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy. Z potvrzení ze dne 22. 3. 2023 bylo zjištěno, že k úhradě ceny za postupované pohledávky došlo dne 22. 3. 2023 a tímto došlo k postoupení pohledávek postupníkovi, tj. žalobkyni. 9. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o úvěru jakožto smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující banka dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelským úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl bez námitky žalovaného s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkou