26 C 83/2023-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 39 452,58 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení a s 11,75% úrokem z částky 36 868,64 Kč od 6. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 7. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splatit spolu s 19,49% úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč počínaje srpnem 2021. Žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 400 Kč a poplatku za pojištění ve výši 226 Kč měsíčně. Žalovaný však uhradil toliko částku 8 923,14 Kč. V důsledku prodlení byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení celého dluhu ve lhůtě do 4. 11. 2022, s tím že zůstatek se stal splatný dne 5. 3. 2022. Dlužná částka 39 452,58 Kč sestává z jistiny ve výši 40 000 Kč, úroků ve výši 4 434,40, úroku z prodlení ve výši 80,32 a poplatků ve výši 3 861 Kč (za pojištění 1 661 Kč, za upomínky 1 800 Kč a za vyhodnocení žádosti 400 Kč) po zohlednění plateb žalovaného ve výši 8 923,14 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru ze dne 26. 7. 2021, záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 26. 7. 2021, smlouvy o bankovní identitě ze dne 20. 3. 2019, detailů zadané operace, listiny označené jako„ podklady pre súdne konanie“, výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za dobu od 26. 7. 2021 do 31. 12. 2021, upomínek ze dne 27. 11. 2021 a ze dne 1. 2. 2022 včetně poštovního podacího archu ze den 4. 2. 2022, rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu ze dne 5. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 8. 3. 2022, výpisů z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 3. 2021 do 31. 7. 2021 a informace z CCB ze dne 23. 7. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 26. 7. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr bez zajištění ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně 19,49% úroku ve 25 měsíčních splátkách po 2 226 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 226 Kč) vždy k 20. dni v měsíci od srpna 2021 do srpna 2023. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky. Jeho totožnost byla ověřena na základě smlouvy o bankovní identitě, kterou účastníci uzavřeli dne 20. 3. 2019. Čerpání úvěru v plné výši dne 26. 7. 2021 má soud za prokázané z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] O úhradu dlužných splátek byl žalovaný upomínán upomínkami ze dne 27. 11. 2021 a ze dne 1. 2. 2022. Dopisem ze dne 5. 3. 2022, odeslaným formou doporučené listovní zásilky dne 8. 3. 2022, oznámila žalobkyně žalovanému, že rozhodla o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 5. 3. 2022 a vyzvala jej k úhradě částky 39 453 Kč. 6. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, učinila žalobkyně dne 23. 7. 2021 dotaz na CCB, z výpisu je patrné, že k tomuto datu neměl žalovaný žádné existující kontrakty. Další zjištění vyplývají z výpisů z běžného účtu žalovaného u žalobkyně č. [bankovní účet] za období od 1. 3. 2021 do 31. 7. 2021. V tomto období, které předcházelo uzavření předmětné úvěrové smlouvy, byla na účet poukázána mzda v celkové výši 85 615 Kč, tj. průměrně 17 123 Kč měsíčně. [příjmení] mzda byla vždy obratem vybrána v hotovosti, platby kartou byly minimální. Z výpisů není patrné hrazení nákladů na bydlení, energie či stravu. Konečný zůstatek na konci kalendářních měsíců činil: + 8,99 Kč, + 3 889,99 Kč (po bezprostředně předcházejícím vkladu hotovosti žalovaným ve výši 4 000 Kč), - 54,01 Kč, + 2,89 Kč a + 62,89 Kč. 7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. V daném případě soud shledal, že za žalobkyně sice v dostatečném rozsahu zjišťovala příjmy žalovaného, avšak zcela pominula zjišťování výše obvyklých skutečných výdajů žalovaného. Z výpisů z běžného účtu nelze v tomto ohledu nic zjistit. Veškeré na účet došlé částky (mzda i platby od jiných osob) byly obratem vybírány v hotovosti. Žalovaný tak zřejmě veškeré životní náklady a běžné výdaje hradil v hotovosti. Za této situace výpisy z běžného účtu samy o sobě nemohou být dostatečným podkladem pro zjišťování výdajové stránky osobního rozpočtu žalovaného. Není žádného opodstatnění vycházet z žalobkyní zmiňovaného interního ekonomického modelu, dle kterého životní výdaje žalovaného měly činit 8 727 Kč měsíčně. Dle soudu tedy žalobkyně nezkoumala řádně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. 9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od žalobkyně částku 40 000 Kč a uhradil toliko částku 8 923,14 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 31 076,86 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni tuto částku spolu s úrokem z prodlení v procentní sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak toliko za dobu od 15. 3. 2022 do zaplacení v návaznosti na rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 5. 3. 2022 obsahující výzvu k úhradě celého dluhu, která byla odeslána žalovanému dne 8. 3. 2022, k doručení došlo v souladu ust. § 573 o. z. dne 11. 3. 2022, další pracovní den, tj. v pondělí 14. 3. 2022 nastala splatnost uplatněného nároku a žalovaný je v prodlení nejpozději od 15. 3. 2022. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 31 076,86 Kč, tj. 79 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 8 375,72 Kč, tj. 21 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 58 % nákladů řízení ([číslo]). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 179 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 579 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 1 264 Kč, tj. 58 % z částky 2 179 Kč.