107 C 191/2024-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 5. 2024 domáhal po žalovaném vyklizení bytu č. , hodnota, situovaného v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , na , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, k němuž měl žalovaný nejprve právo bydlení (nájemní smlouva byla uzavřena družkou , jméno FO, dne 30. 4. 2012), následně se stal společným nájemcem dle přistoupení ke smlouvě ze dne 30. 3. 2017 a v důsledku výpovědi z nájmu , jméno FO, se stal s účinností od 1. 5. 2017 výlučným nájemcem bytu. Nájemní poměr žalovaného skončil výpovědí pronajímatele pro porušování povinností nájemcem hrubým způsobem ke dni 31. 3. 2024. Žalovaný však dosud byt nevyklidil a užívá jej bez právního důvodu.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena na adresu trvalého pobytu (předmětného bytu), nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl se souhlasem účastníků v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je evidován jako vlastník domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, v obci , adresa, , kat. území , adresa, -město a její vlastnické právo je zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pod LV , Anonymizováno, .4. Z nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2012 má soud za prokázáno, že žalobce (zastoupený společností , právnická osoba, , IČO , IČO, ) jako pronajímatel a , jméno FO, jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu k předmětnému bytu, a to na dobu neurčitou, jako příslušník domácnosti byl uveden žalovaný.5. Z Dohody o vzniku společného nájmu bytu – přistoupení ke smlouvě ze dne 30. 3. 2017 má soud za prokázáno, že žalovaný se stal společným nájemcem předmětného bytu s účinností od 1. 4. 2017, tj. přistoupil k nájemní smlouvě a stal se nájemcem bytu se shodnými právy a povinnostmi.6. Z Dodatku k nájemní smlouvě ze dne 10. 4. 2017 má soud za prokázáno, že žalovaný se stal výlučným nájemcem předmětného bytu s účinností od 1. 5. 2017, s tím, že vstoupil do práv a povinností z nájemní smlouvy a dále bylo sjednáno dle § 2 272 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) právo pronajímatele vyslovit souhlas/nesouhlas s přijetím další osoby do bytu, další povinnosti nájemce spojené s údržbou, možnost zvýšení nájemného (při možnosti bydlení v jiném bytě), souhlas nájemce se zpracováním osobních údajů a zákaz automatického prodloužení nájemní smlouvy dle § 2 285 o. z.7. Z výzvy k úhradě dluhu před výpovědí z 20. 11. 2023 včetně vrácené dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu za užívání bytu ve výši 8 234 Kč (sestávající z neuhrazeného nájemného a neuhrazených nákladů za služby za měsíc srpen a říjen 2023). Žalovaný byl poučen, že nezaplacení dluhu bude posouzeno jako hrubé porušení povinností nájemce a bude důvodem pro vypovězení nájmu s tříměsíční výpovědní dobou. Dluh měl být zaplacen do 10 dnů od sepisu výzvy.8. Z výpovědi nájmu bytu s výpovědní dobou ze dne 20. 12. 2023 a doručenky z 27. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu. Odůvodnil ji tím, že žalovaný hrubě porušil povinnost vyplývající z nájmu bytu tím, že i přes písemnou výzvu je opakovaně v prodlení s placením nájemného a nákladů na služby, s tím, že eviduje nedoplatek ve výši 1 515 Kč, neuhrazené náklady za služby za měsíc srpen 2023. Žalovanému bylo ve výpovědi sděleno, že nájem skončí uplynutím výpovědní doby 3 měsíců, kdy výpovědní doba počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy byla výpověď doručena, s tím, že je povinen byt odevzdat nejpozději v den skončení nájmu, současně byl poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem ve lhůtě do dvou měsíců po obdržení výpovědi. Z poštovní doručenky bylo zjištěno, že zásilka obsahující výpověď ze dne 20. 12. 2023 byla uložena žalovanému a tento ji vyzvedl dne 27. 12. 2023.9. Z výzvy k opuštění bytu ze dne 2. 4. 2024 a informace o zásilce bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k předání bytu ve lhůtě do 7 dnů od sepisu výzvy (tj. do 9. 4. 2024).10. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný podal proti výpovědi námitky, nebo že u soudu podal návrh na přezkoumání její oprávněnosti.11. Z hlediska skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaný, nadále užívá byt ve vlastnictví žalobce i poté, co dne 31. 3. 2024 zaniklo jeho právo nájmu po uplynutí 3měsíční výpovědní doby, na základě výpovědi z 20. 12. 2023, protože porušil hrubě svou povinnost nájemce tím, že opakovaně nezaplatil nájemné a náklady na služby v bytě a neučinil tak ani po písemné výzvě žalobce předcházející výpovědi, v níž žalobce uvedl výši dluhu a stanovil přiměřenou lhůtu k nápravě. Ode dne 1. 4. 2024 žalovanému žádný právní titul k užívání bytu nesvědčí, žalobce vyzval žalovaného k opuštění bytu dopisem ze dne 2. 4. 2024, žalovaný byt nevyklidil.12. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným existoval nájemní poměr na základě nájemní smlouvy z 30. 4. 2012 ve znění dodatku z 10. 4. 2017 dle § 2 235 a násl. o. z. a tento zanikl dne 31. 3. 2024 uplynutím 3měsíční výpovědní doby na základě výpovědi z 20. 12. 2023. Námitky proti výpovědi žalovaný nepodal. Rovněž nepodal ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě návrh na soudní přezkoumání oprávněnosti výpovědi, soud se proto samotnou oprávněností výpovědi v tomto řízení již nezabýval. Dle § 1 040 o. z. žalobci svědčí právo na ochranu svého vlastnického práva proti žalovanému, který do něj neprávem zasahuje, proto soud žalovanému uložil povinnost byt vyklidit, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. do 15 dnů od právní moci rozsudku.13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 5 600 Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů žalobce ve výši 600 Kč, a to za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, stanovené dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. ve výši 300 Kč za jeden úkon. Soud nepřiznal žalobci náklady řízení související se zastoupením advokátem, neboť žalobce je statutárním městem a s ohledem na charakter sporu nelze náklady zastoupení advokátem považovat za účelně vynaložené (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 376/12), tyto spory se v agendě žalobce objevují dlouhodobě a opakovaně. Žalobci proto byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by nebyl v řízení zastoupen advokátem.