108 C 130/2024-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkem částky 70 047,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 13. 2. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které, byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 36 303, to vše ve sjednaných 78 týdenních splátkách ve výši 851 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 13. 8. 2022. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil pouze 57 351,76 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Od data postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 8 951,24 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 29. 6. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které, byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 52 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatky v celkové výši 61 039 Kč, to vše ve sjednaných 24 měsíčních splátkách ve výši 4 710 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 29. 6. 2023. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas. Ke dni 22. 10. 2022 vyčíslil původní věřitel dlužnou jistinu částkou 39 203,53 Kč a dlužné poplatky částkou 27 655,47 Kč. Po postoupení pohledávky zaplatil žalovaný na dluh ještě částku 2 506,24 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 61 096,06 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení. Také tato pohledávka se stala předmětem postoupení a byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 21. 9. 2023. Před uzavřením obou smluv o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovaným uzavřeny smlouvy.2. Mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 13. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tyto prostředky vrátit spolu s poplatky a úroky v celkové výši 33 963 Kč, to vše formou 78 týdenních splátek po 851 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 30 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dne 29. 6. 2021 totožné smluvní strany uzavřely smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 52 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto zápůjčku vrátit spolu s úroky a poplatky ve výši 57 973 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 4 710 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 52 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smluv a smluvních podmínek. Dne 13. 2. 2021 je datována zákaznická karta, v níž je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši 36 011 Kč a tzv. dalším příjmem domácnosti ve výši 10 500 Kč. Bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživovací povinnosti, u poskytovatele úvěru již splácí částkou 1 427 Kč měsíčně a své výdaje odhaduje na 7 500 Kč. Doložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za dva předcházející měsíce. Dne 29. 6. 2021 je datována další zákaznická karta, v níž je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši 36 011 Kč a tzv. dalším příjmem domácnosti ve výši 10 000 Kč. Bydlí v nájemním bydlení, má 1 vyživovací povinnost, u poskytovatele úvěru již splácí částkou 5 500 Kč měsíčně a své výdaje odhaduje na 7 500 Kč. Doložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za dva předcházející měsíce. Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení zákaznických karet.3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 , právnická osoba, postoupil žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2023. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím do deseti dnů od doručení výzvy, která mu byla odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 27. 10. 2023. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek, části seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení a podacího lístku.4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku 30 000 Kč a 52 000 a žalovaný se zavázal tyto částky sjednaným způsobem. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smluv (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Z provedeného dokazování je zřejmé, že zejména v otázce výdajové nevynaložil předchůdce žalobkyně odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Spokojil se pouze s odhadem žalovaného, který se navíc s ohledem na to, že žalovaný žije v nájemním bydlení jeví nereálně nízkým. Za částku 7 500 Kč není dospělý člověk reálně schopen zaplatit náklady spojené s nájemním bydlením a uhradit alespoň základní životní potřeby. Tato výše je navíc uvedena stejná bez ohledu na to, že v případě druhé smlouvy je již evidována vyživovací povinnost žalovaného. V kartách zákazníka se navíc objevuje tzv. další příjem domácnosti, aniž by bylo zřejmé, o jaký příjem se jedná a čím byl doložen. Přes poučení, které bylo žalobkyni u jednání poskytnuto ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně tyto rozhodné skutečnosti neprokázala, v důsledku čehož jsou obě smlouvy neplatné podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.5. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 2. 2021 žalovanému částku 30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 57 351,76 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Z výše uvedeného je zřejmé, že toto bezdůvodné obohacení již žalovaný žalobkyni zaplatil.6. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 6. 2021, na jejímž základě plnil původní věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 52 000 K a v důsledku přijetí tohoto plnění také vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Dle tvrzení samotné žalobkyně byla ke dni 2. 10. 2022 vyčíslena dlužná jistina částkou 39 203,53 Kč a dlužné poplatky částkou 27 655,47 Kč, tj. celkem 66 859 Kč. Podle uzavřené smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit věřiteli celkem částku 109 943 Kč. Z rozdílu těchto dvou částek plyne logický závěr, že žalovaný v rámci částečného plnění dluhu zaplatil částku 43 084 Kč. Dále dle tvrzení žalobkyně žalovaný ještě zaplatil částku 2 506,24 Kč. Z bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 52 000 Kč tak v důsledku zápočtu částečného plnění zb