108 C 219/2024-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 27 466 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, . Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené smlouvě o úvěru a žalobkyně žádost o úvěr schválila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z jeho účtu, výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů a z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Žalobkyně se dovolává úpravy § 562 odst. 1 NOZ, podle které se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Žalobkyně uzavírá smlouvy o úvěru prostřednictvím elektronického systému, jak předpokládáno ustanovením § 562 odst. 1 NOZ a dovolává se tímto jejich správnosti. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 2. 10. 2023 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 280 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 18 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 280 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 3. 10. 2023 do zaplacení. Podle čl. , Anonymizováno, . smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 18 000 Kč od 3. 10. 2023 do 27. 3. 2024 v celkové výši 3 186 Kč.2. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud za prokázáno, že obsahuje identifikační údaje obou smluvních stran, žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Dále obsahuje vymezení některých pojmů, základní informace o úvěru, popisuje proces registrace a uzavírání smluv a další vymezení smluvních práv a povinností. Neobsahuje žádný projev vůle žalovaného a je datována 11. 9. 2023. Dne 11. 9. 2023 bylo z účtu žalobkyně odesláno 18 000 Kč na bankovní účet, jak má soud za prokázáno z potvrzení o provedené platbě a výpisů z běžného účtu žalovaného. Žaloba byla žalovanému dne 9. 7. 2024 doručována a tohoto dne mu bylo do jím užívané poštovní schránky vhozeno oznámení o jejím uložení na poště, jak má sodu za prokázáno z poštovní doručenky.3. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně částku 18 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu se sjednanými poplatky způsobem stanoveným ve smlouvě o úvěru. Uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky nebylo v řízení prokázáno. Předložená písemná podoba smlouvy neobsahuje žádný projev vůle žalovaného a nebylo prokázáno, že k uzavření smlouvy došlo jiným způsobem. Za absence smluvní základu nároku žalobkyně však dospěl soud k závěru, že přijetím částky 18 000 Kč došlo u žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Z výše uvedených důvodů byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku plynoucím od 15. 7. 2024, to je po uplynutí lhůty k plnění poté, kdy mu byla do poštovní schránky vhozena žaloba, čímž se dostala do jeho sféry dispozice hmotněprávní výzva k plnění dluhu. Dřívější splatnost částky 18 000 Kč rovněž nebyla v řízení prokázána. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť představuje smluvní nároky žalobkyně, jejichž existence nebyla v řízení prokázána. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takové poučení se pak dostane pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví.4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil 16 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 466 Kč spolu s úrokem z prodlení. Výše příslušenství byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována částkou 3 458,54 Kč, tj. celkem 30 924,54 Kč. Žalobě bylo vyhověno co do částky 18 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od 15. 7. 2024, který byl ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizován částkou 131,68 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná co do částky 18 161,68 Kč, tj. 58 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 16 % nákladů řízení. Ty žalobkyně účelně vynaložila částkou 2 551 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 099 Kč, tří předžalobních úkonů právní služby po 300 Kč, tří předžalobních režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 16 %, tj. 408 Kč.