111 C 154/2024-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2024 domáhala po žalované zaplatit částku 12 096,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 12. 2021 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 17 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 380 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 38 380 Kč ve 20 měsíčních splátkách ve výši 1 919 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky dne 22. 8. 2023, žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila jen částku ve výši 13 678,99 Kč, žalovaná se dostala do prodlení, závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky ke dni 22. 8. 2023, v důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, žalovanou pohledávku tvoří nesplacená jistina 11 305,19 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 534,59 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 7 599,50 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 2 941,23 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 320,50 Kč, smluvní pokuta ve výši 791,36 Kč za období od 23. 8. 2023 do 31. 10. 2023. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala procesně pasivní. Prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, zásilka s žalobou a předvoláním k jednání byla žalované doručena do vlastních rukou dne 13. 6. 2024 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z písemné žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná dne 22. 12. 2021 vlastnoručně podepsala formulář původního věřitele, v němž ho požádala o poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč splatného v 20 měsíčních splátkách po 2 483 Kč, uvedla, že je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , příjem tvoří jen sociální dávky v celkové výši 21 260 Kč, výdaje žalované činily částku 18 352 Kč, kdy za bydlení a energie byla uvedena částka 4 000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady částka 11 860 Kč, srážky činily částku 500 Kč a měsíční splátky stávajících půjček částku 1 992 Kč, použitelný zůstatek ve výši 2 908 Kč byl v listině označen jako „dostatečný“, věřitel měl mít k dispozici rozhodnutí o přiznání sociálních dávek, nájemní smlouva ani doklad o vlastnictví bydliště předloženy nebyly, žalovaná byla , Anonymizováno, , měla , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, uvedla , Anonymizováno, vzdělání. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná listinu podepsala rovněž vlastnoručně dne 22. 12. 2021, listina obsahovala podmínky úvěru ve výši 17 000 Kč splatného v 20 měsíčních splátkách po 1 919 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná vlastnoručně listinu podepsala dne 22. 12. 2021 a zavázala se v ní splatit původnímu věřiteli úvěr ve výši 17 000 Kč v 20 měsíčních splátkách po 1 919 Kč, částku 17 000 Kč žalovaná převzala, což utvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 380 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 38 380 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 6. 12. 2023 je uzavřela společnost původního věřitele , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem, smlouva byla předložena s přílohou, v níž bylo uvedeno celkem , hodnota, postoupených pohledávek, přičemž pohledávka za žalovanou zde nalezena nebyla. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 2. 1. 2024, že pohledávka ve výši 36 474,64 Kč byla postoupena žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne 3. 1. 2024 na smluvní adresu, která byla současně adresou trvalého pobytu žalované, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Z předžalobní výzvy od advokáta ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná měla zaplatit žalobkyni částku 36 417,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 574,84 Kč ve lhůtě „do 19. 4. 2024“. Výzva byla žalované odeslána poštou dne 10. 4. 2024 na stejnou smluvní adresu jako shora, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu.4. Po zhodnocení důkazů má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 22. 12. 2021 uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle smlouvy původní věřitel poskytl žalované na její žádost úvěr v částce 17 000 Kč splatný v 20 měsíčních splátkách po 1 919 Kč, částku žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 38 380 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a poslední řádná splátka měla být zaplacena dne 22. 8. 2023. Žalovaná řádně uhradila jen 7 splátek, celkem zaplatila částku 13 678,99 Kč. Při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem, vyšel z tvrzení žalované a rozhodnutí o přiznání sociálních dávek. Ke dni 6. 12. 2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena původním věřitelem žalobkyni, což bylo žalované oznámeno původním věřitelem písemností ze dne 2. 1. 2024 odeslané následující den na její smluvní adresu.5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V projednávané věci byla smlouva uzavřena písemně, kdy listina obsahovala vlastnoruční podpisy smluvních účastníků. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se jednalo o úvěr spotřebitelský podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Soud se proto musel zabývat tím, zda původní věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posouzena dostatečně, a to dle údajů, které měl původní věřitel od žalované k dispozici. Majetkové a osobní poměry žalované byly uvedeny v žádosti o úvěr, z něhož původní věřitel čerpal informace. Jiné zdroje informací nebyly tvrzeny ani předloženy. Původní věřitel kalkuloval s částkou 2 908 Kč jako disponibilním zůstatkem žalované k úhradě úvěru, šlo o rozdíl mezi jediným příjmem ze sociálních dávek ženy na mateřské dovolené a tvrzenými výdaji. Co částky výdajů zahrnují, bylo uvedeno pouze obecně, bez konkrétní kalkulace a při absenci vhodných dokladů, např. nájemní smlouvy, jízdních dokladů, výpisu z bankovníh