115 C 12/2024-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnictví k podílům 3/100 a 1/100 na pozemku p. č. , hodnota, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , na LV č. , hodnota, . Jako vlastnice uvedených podílů jsou v katastru nemovitostí zapsány 1. žalovaná (podíl 3/100) a 2. žalovaná (podíl 1/100). Žalobce uvedl, že je vlastníkem podílu 3/10 na uvedeném pozemku, o tento svůj podíl se stará, celou nemovitost udržuje v dobrém stavu. Žalobce byl přesvědčen, že rovněž ostatní spoluvlastnici vykonávají své vlastnické právo k pozemku a o pozemek pečují. Dne 10. 12. 2023 žalobce zjistil, že spoluvlastníky pozemku jsou mezi jinými rovněž 1. žalovaná a 2. žalovaná, v katastru nemovitostí však nejsou tyto osoby řádně označené, chybí jejich identifikační údaje. Žalobce tak nabyl dojmu, že se jedná o opuštěné spoluvlastnické podíly. Žalobce uvedl, že svůj podíl na pozemku nabyl v listopadu 2020 dražbou v rámci exekučního řízení původního vlastníka , jméno FO, , který jej užíval více než 20 let. V prosinci 2023 se žalobce dozvěděl o tom, že jako vlastníci podílů 3/100 a 1/100 na pozemku jsou uvedené 1. žalovaná a 2. žalovaná, dříve o tom nevěděl. Žalovaný tvrdí, že se stal vlastníkem podílů 1. žalované a 2. žalované na pozemku z titulu mimořádného vydržení, jelikož tyto podíly užíval spolu se svým právním předchůdcem déle než 20 let.2. Opatrovnice 1. žalované a 2. žalované ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalovaný nepředložil soudu žádné důkazy na podporu svých tvrzení: neprokázal držbu podílů žalovaných, neprokázal, že uplynula doba potřebná pro mimořádné vydržení. Především však opatrovnice žalovaných poukázala na to, že podíly jednotlivých spoluvlastníků jsou tzv. ideální, nejsou přesně ohraničeny, a proto držba podílu 1. žalované a podílu 2. žalované nemohla být navenek patrná. Dále opatrovnice uvedla, že žalobce již při nabytí svého spoluvlastnického podílu k pozemku mohl nahlédnout do katastru nemovitostí a zjistit, kdo je zapsán jako spoluvlastník konkrétního podílu na pozemku.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), účastníci řízení mlčky souhlasili s tímto procesním postupem (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), jelikož se ve stanovené lhůtě nevyjádřili k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. , spisová značka, a usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. , spisová značka, .4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud učinil následující skutková zjištění.5. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 4) bylo zjištěno, že pozemek p. č. , hodnota, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, na LV č. , hodnota, (dále jen „Pozemek“) je ve spoluvlastnictví 16 osob, žalovaný vlastní podíl 3/10 na Pozemku, 1. žalovaná vlastní podíl 3/100 na Pozemku a 2. žalovaná vlastní podíl 1/100 na Pozemku. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl k Pozemku na základě usnesení soudního exekutora u udělení příklepu č. j. , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2020, jako nabývací titul spoluvlastnických podílů 1. žalované a 2. žalované je uvedena Odevzdávací listina ze dne 28. 8. 1922.6. Z Usnesení o příklepu č. j. , spisová značka, (č. l. 2) bylo zjištěno, že žalobce nabyl vlastnické právo k podílu 3/10 na Pozemku dražbou v rámci exekučního řízení povinného , jméno FO, .7. Z Odevzdací listiny (č. l. 21) bylo zjištěno, že 1. žalovaná a 2. žalovaná nabyly své spoluvlastnické podíly k pozemku v rámci pozůstalostního řízení po , jméno FO, , který zemřel dne 23. 10. 1914.8. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky Pozemku. S ohledem na právní hodnocení této věci soud nevyzýval žalobce postupem podle § 118 odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů na podporu žalobních tvrzení o mimořádném vydržení spoluvlastnických podílů žalovaných.9. Podle § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) (1) Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.10. Podle § 1116 o. z. Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.11. Podle § 1117 o. z. Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.12. Podle § 1122 o. z. (1) Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.13. Žalobce podal tzv. určovací žalobu, a proto se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobce má ve smyslu § 80 o. s. ř. tzv. naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k podílům žalovaných. Předmětem sporu je určení vlastnického práva žalobce, kdy žalobce je přesvědčen o tom, že nabyl vlastnické právo k podílům žalovaných na základě institutu tzv. mimořádného vydržení. V této věci je dle názoru soudu nutno postavit otázku vlastnického práva žalobce najisto, v opačném případě, by se žalobce mohl opakovaně domáhat jeho určení a vyvolávat tímto další soudní spory.14. Soud žalobu zamítl, jelikož se neztotožnil s názorem žalobce o nabytí spoluvlastnických podílů žalovaných jejich vydržením. Jak plyne z výše citovaných zákonných ustanovení spoluvlastnictví znamená vlastnické právo vícero osob k jedné věci, každý ze spoluvlastníků má vlastnické právo k celé společné věci a je zároveň výlučným vlastníkem svého podílu, tento jeho podíl však nelze na společné věci určit (v našem případě nelze vyznačit na Pozemku hranice jednotlivých spoluvlastnických podílů), konkrétní podíl spoluvlastníka pouze vyjadřuje míru jeho účasti na rozhodovacích procesech ohledně hospodaření se společnou věcí. Z uvedeného důvodu právní teorie hovoří o tzv. ideálních podílech na společné věci, kdy ideální podíl žalobce na Pozemku znamená, že žalobce má vlastnické právo k celému Pozemku, avšak ohledně správy a hospodaření s Pozemkem rozhoduje pouze co do výše svého spoluvlastnického podílu (3/10). Nemohlo tak fakticky dojít k situaci, kdy by žalobce vydržel spoluvlastnické podíly žalovaných na Pozemku, žalobce nemůže tvrdit ani prokázat, že by pečoval o konkrétní podíly na Pozemku, pokud o Pozemek pečuje, pak o něj pečuje jako o celou společnou věc.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plný procesní úspěch je na straně žalovaných, které byly v řízení zastoupeny opatrovnicí. Soud stanoví samostatným usnesením výši odměny opatrovnice, a následně vyzve žalobce, aby ji uhradil na účet soudu.