116 C 360/2024-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou k soudu dne 24. 6. 2024 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 510 Kč spolu se zákonným úrokem prodlení z této částky od 20. 7. 2023 do zaplacení a částky 2 030,73 Kč. Dne 22. 1. 2023 byla distančním způsobem na adrese www.teckaflexifin.cz uzavřena smlouva o úvěru, kdy byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník a Všeobecné obchodní podmínky smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky dle sazebníku, se kterými se seznámil na webových stránkách. Před uzavření smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného z hlediska celkového počtu členů domácnosti společně hospodařících a společně žijících, pravidelné měsíční výdaje spotřebitele, čisté měsíční příjmy spotřebitele, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále byl lustrován v Centrální evidenci exekucí, byl pořízen výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru Policie ČR hledaných osob, výpis z registru politických aktivních osob, výpis z katastrálního rejstříku, výpis z registru sankčních seznamů a výpis z interního registru historie klienta. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, když tento byl prověřen i v registrech NRKI a BRKI. Žalovaný je ve smlouvě jednoznačně identifikován a správnost těchto údajů potvrdil dne 22. 1. 2023. Na účet žalovaného číslo , č. účtu, byla vyplacena částka 13 000 Kč. Žalovaný požádal 7x o odklad splatnosti úvěru o 148 dní, splatnost tedy nastala 19. 7. 2023. Částky zaplacené žalovaným jsou nejprve použity na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úroky z prodlení, smluvní pokuty, poplatky za doplňkové smlouvy, a nakonec na zaplacení jistiny. Žalovaný v současné době dluží 16 510 Kč, z toho jistinu 13 000 Kč a za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 3 510 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne 22. 1. 2023 uzavřena distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouva o úvěru č. , hodnota, a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s RPSN ve výši 1 732,08 % ročně, a to do dne 21. 2. 2023. Celková výše poplatku činila 3 510 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků (viz smlouva o úvěru ze dne 21. 2. 2023, sazebník poplatků, všeobecné obchodní podmínky, přehled bankovních transakcí ze dne 22. 1. 2023 a sdělení , právnická osoba, ze dne 21. 10. 2024). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s parametry úvěrové smlouvy prostřednictvím popisu vlastností spotřebitelského úvěru, kterou žalobkyně soudu předložila, přičemž soud z této listiny nečiní žádný závěr, neboť uvedená listina není žalovaným podepsána. Žalobkyně provedla ověření totožnosti žalovaného dne 21. 2. 2023 prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., kdy protiúčet žalovaného má číslo , č. účtu, (viz autorizace ze dne 21. 2. 2023). Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost klienta, vycházela z pravidelných výdajů na půjčku ve výši 6 000 Kč, výdajů na bydlení ve výši 10 000 Kč, nezbytných výdajů ve výši 1 000 Kč a ostatních zbytných výdajů ve výši 3 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 40 872 Kč a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 34 000 Kč. Rezerva na výdaje činila 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 13 610 Kč a disponibilní příjem 16 500 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti ze dne 22. 1. 2023, včetně obecných principů posuzování a filozofie společnosti). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2024 s tím, nechť dlužnou částku ve výši 44 690,64 Kč uhradí do tří dnů na bankovní účet uvedený ve výzvě, přičemž zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 30. 5. 2024 (viz výzva ze dne 30. 5. 2024 a podací lístek z téhož dne). Výše příjmů ověřeného činila 40 872 Kč a tento byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu (viz identifikované příjmy čl. 24).4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 13 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Zákonem je věřiteli uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Žalobkyně v řízení neprokázala tvrzené příjmy ve výši 40 872 Kč ani příjmy tvrzené žalovaným ve výši 34 000 Kč, když nepředložila soudu jakékoliv listiny prokazující tvrzení o výši příjmů. Rovněž žalobkyně v řízení neprokázala výdaje žalovaného, kdy vycházela z údajů uvedených žalovaným, avšak nepředložila jakékoliv listiny prokazující výši minimálních výdajů, výdajů na půjčky, na bydlení, na nezbytné a zbytné výdaje. K jednání nařízenému soudem se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř., a to ve vztahu k navržení dalších důkazů k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného a na základě řádného zkoumání následně poskytla spotřebitelský úvěr. Je třeba zdůraznit, že výdaje spotřebitele jsou ryze individuální, zejména pak výdaje spojené s bydlením, které nekopírují statistické údaje o těchto nákladech. V silách žalobkyně pak bylo získat od spotřebitele například nájemní smlouvu, evidenční list, výpis z katastru nemovitostí či jakýkoli jiný doklad prokazující výši těchto nákladů. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V důsledku toho považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 13 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, a tudíž je povinen poskytnutou částku ve výši 13 000 Kč žalobkyni vrátit, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 8. 5. 2024, tj. po uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy žalobkyně.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 70 %, náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 %. Žalobkyně vynaložila náklady v celkové výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH. Z této částky má žalobkyně právo na zaplacení 40 %, tj. 900,80 Kč.