116 C 384/2024-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá zaplacení částky 9 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 12. 2023 do zaplacení a částky 1 064 Kč. Mezi účastníky řízení byla ve dnech 25. 8. 2023 a 30. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Žalovaný projevil svou vůli uzavřít předmětnou smlouvu zadáním SMS kódu ve znění 70999, který vložil do příslušného formuláře. Smlouva byla uzavírána prostřednictvím webových stránek www.rerum.cz, přičemž žalovaný svou vůli projevil rovněž úhradou verifikační platby ve výši 1 Kč. V uvedených dnech žalobkyně poskytla ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, , který je totožný s účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba, finanční prostředky pod variabilním symbolem , RČ, , což je rodné číslo žalovaného. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a žalovaný měl úvěr splácet každý měsíc. Před uzavřením smlouvy žalovaný poskytl žalobkyni bankovní výpisy ze svého bankovního účtu či případně jiné výplatní lístky, dále pak byl prověřován v registrech ISIR, CEE, BRKI, NRKI a nebyly pochybnosti o jeho platební morálce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, přičemž byl opakovaně upomínán, v poslední upomínce ze dne 25. 12. 2023 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 12. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Dále byl žalovaný upomínám prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2024. Předmětem plateb návrhu je pohledávka ve výši 9 008 Kč skládající se z nezaplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc do vyčerpání úvěrů v kapitalizované výši 2 800 Kč splatných nejpozději dne 28. 12. 2023. V případě, že nelze přiznat nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť tento je přiznán z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 1 064 Kč, která představuje pokutu ve výši 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení od data prodlení 29. 12. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy, to je 29. 5. 2024 a činí 1 064 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:4. Mezi účastníky řízení byla dne 25. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které je žalovaný identifikován osobními údaji, včetně bankovního účtu číslo , č. účtu, , svým telefonním číslem a e-mailovou adresu, včetně rodného čísla. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky, přičemž se jedná o úvěr nezajištění, bezhotovostní. Úvěr má po dobu tzv. revolvingového úvěru, kdy strany se dohodly, že limit bude úvěrovanému poskytnut dne 25. 8. 2023 a klient může za dobu trvání smluvního vztahu opakovaně čerpat finanční prostředky, maximálně však do výše limitu. Žalovaný se zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, dále se zavázal uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením a zákonný úrok z prodlení. Úvěrovaný se zavazuje splatit úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. V případě porušení podmínek smlouvy může společnost úvěr zesplatnit. Předmětná smlouva se uzavírá na dobu neurčitou (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 8. 2023). Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu číslo , hodnota, a evropského průkazu , podezřelý výraz, pojišťovny vystavené platného do 31. 12. 2024 (viz fotokopie OP a fotokopie průkazu , podezřelý výraz, pojištění). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto přistoupila žalobkyně dne 25. 12. 2023 k zesplatnění úvěru ke dni 25. 12. 2023, přičemž dlužnou částku vyčíslila na 21 984 Kč (viz předžalobní výzva ze dne 29. 5. 2024). Žalovanému byla dne 25. 8. 2023 vyplacena částka 5 000 Kč a dne 30. 8. 2023 částka 2 000 Kč. Celkem žalovaný tedy čerpal částku 7 000 Kč (viz výpis z účtu č. 267662767/030). O úhradu dluhu byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2024, kdy jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 23 520,73 Kč do tří dnů. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 29. 5. 2024 (viz podací lístek ze dne 29. 5. 2024 a předžalobní výzva z téhož dne). Výpisem z účtu vedeného na jméno žalovaného číslo účtu , č. účtu, vzal soud za prokázáno, že tento obsahuje informace o pohybu na předmětném účtu, přičemž zůstatek na účtu ke dni 30. 4. 2023 činil 141,33 Kč. Výpis obsahuje celkem , hodnota, stran, přičemž neobsahuje sumarizaci příjmové a výdajové stránky. Z uvedeného výpisu je zřejmé, že žalovaný pravidelně prováděl výběry na nákup sázek prostřednictvím společnosti Sazka, Tipsport, dne 15. 4. 2023 byla žalovanému poskytnuta půjčka od , právnická osoba, , ve výši 8 000 Kč. Dnes 17. 4. 2023 obdržel žalovaný od , právnická osoba, . ve výši částku 4 331 Kč. Konečný zůstatek účtu ke dni 31. 5. 2023 činil 854 Kč. Dne 15. 5. 2023 obdržel žalovaný od společnosti , právnická osoba, . částku ve výši 30 528 Kč. Z předloženého výpisu z účtu není zřejmé, jaké byly náklady na bydlení a další nezbytné výdaje spojené s úhradou inkasa. Konečný zůstatek ke dni 30. 6. 2023 činil 607,92 Kč. Dne 13. 6. 2023 obdržel žalovaný mzdu od , právnická osoba, . ve výši 25 231 Kč. Konečný zůstatek ke dni 31. 7. 2023 činil 386,06 Kč. Žalovaný obdržel od společnosti , právnická osoba, dne 14. 7. 2023 částku 24 982 Kč.5. Mezi právním žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem s úrokem ve výši 2 800 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byly předloženy výpisy z běžného účtu žalovaného, kde žalobkyně osvědčila příjem žalovaného, který se pohyboval kolem částky 30 000 Kč. Žalobkyně však neosvědčila výdaje žalovaného, zejména pak výdaje spojené s bydlením. Navíc z předmětného běžného účtu je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě a opakovaně sázel, což lze považovat za rizikový faktor. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., s tím, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 7 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 14. 8. 2024, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.6. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému, a to po zohlednění kapitalizovaných úroků, žádné náklady nevznikly.