117 C 169/2024-47 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 29 443,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele , právnická osoba, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne 24. 2. 2022 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 17 118 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny zápůjčky a poplatku v 65 týdenních splátkách po 495 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 25. 5. 2023. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke dni 2. 7. 2022 činil dluh žalované na jistině částku 15 000 Kč a na poplatku částku 17 118 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužné částky 29 443,20 Kč, kdy se jedná o dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 14 443,20 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 15 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 26. 5. 2023 do 27. 9. 2023, ve výši 1 268,75 Kč a dále ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 15 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 10. 7. 2022 do 27. 9. 2023, ve výši 2 781,25 Kč a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 16. 7. 2024, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 24. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, na základě které právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 15 168 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 9 817 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč (částka za komfortní splácení činí 1 638 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 213 Kč) a dále doplňkovým pojištěním ve výši 1 950 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 32 118 Kč v 65 týdenních splátkách ve výši 495 Kč, přičemž poslední splátka činí 438 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 24. 2. 2022 a Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Před poskytnutím úvěru byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, dle které byla žalovaná na rodičovské dovolené s příjmem 10 000 Kč, další příjmy domácnosti měly činit 20 000 Kč měsíčně čistého, vyživovala jednu osobu, byla svobodná, žila s rodiči, odhadované měsíční výdaje žalované činily 2 000 Kč, další závazky nesplácela. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit výpis z bankovního účtu za prosinec 2021 a leden 2022 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 2. 2022). Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 původní věřitel společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2023 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 36 494,40 Kč nejpozději do 12. 4. 2024 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 a podacího lístku ze dne 28. 3. 2024).4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 2. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši 17 118 Kč ve sjednaných 65 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., předložila pouze zákaznickou kartu-žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 2. 2022, která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že byla na rodičovské dovolené s příjmem ve výši 10 000 Kč, výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 2 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, byla svobodná, žila s rodiči, měla vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Touto listinou nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované řádně zjištěny a ověřeny, výdaje nejsou ani specifikovány (ačkoli se zdají být nepřiměřeně nízké), dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy, rovněž nebyl dostatečně zjištěn a ověřen příjem dalších členů domácnosti žalované v deklarované výši 20 000 Kč, ani nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ověřoval jiným způsobem. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postav