130 C 236/2024-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 189 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 11. 4. 2023 prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč tak, že ji zaslala žalovanému na účet č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku vrátit. Zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 3 705 Kč se žalovaný zavázal vrátit do 11. 5. 2023. Žalovaný nevrátil ničeho. Žalobkyně dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů na písemné výzvy ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 984 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne 27. 8. 2024 se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje § 101 odst. 3 o. s. ř., přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 11. 4. 2023, obchodních podmínek a výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve výši 12 000 Kč, kterou žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet č.: , č. účtu, téhož dne. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku s poplatkem za její poskytnutí ve výši 3 705 Kč nejpozději do 11. 5. 2023. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.4. Z upomínek ze dne 18. 5. 2023, 25. 5. 2023, 1. 6. 2023, 10. 6. 2023 a 25. 6. 2023 soud zjistil, že obsahují výzvu, aby žalovaný uhradil dlužnou částku ze smlouvy uzavřené dne 11. 4. 2023.5. Z předžalobní výzvy vyhotovené dne 8. 2. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené dne 11. 4. 2023 s tím, že dluh splatný 11. 5. 2023 dosud nebyl uhrazen a jeho aktuální výše činí 22 715 Kč. Splatnost byla stanovena do tří dnů. Výzva byla odeslána dne 8. 2. 2024.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 4. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 705 Kč do 11. 5. 2023. Žalovaný zápůjčku nevrátil. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, ale nenabídla soudu v tomto směru žádné důkazy. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla tak být soudem o tomto nedostatku poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku 12 000 Kč, je žalovaný povinen vyplacenou částku v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni. Splatnost pohledávky nastala dne 16. 2. 2024 na základě předžalobní výzvy ze dne 8. 2. 2024, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Předžalobní výzva byla prokazatelně odeslána dne 8. 2. 2024, má se za to, že k jejímu doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. 13. 2. 2024, splatnost tak nastala 16. 2. 2024 a ode dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne 17. 2. 2024 a ve zbytku žalobu zamítl.7. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť z procesního hlediska byli žalobkyně a žalovaný úspěšní ve stejném rozsahu. Při posouzení procesní úspěšnosti přitom soud vycházel ze základu tvořeného žalovanou částkou a příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku.