130 C 99/2024-50 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou ze dne , datum, postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které vyplatila původní věřitelka žalovanému postupně částku ve výši , částka, , a to na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr žalovaný ve sjednané lhůtě do , datum, neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne , datum, v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , jejího dodatku a výpisů z účtu původní věřitelky soud zjistil, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitelka vyplatila žalovanému , datum, na jeho účet č. , č. účtu, částku , částka, . Tu se žalovaný zavázal vrátit s úrokem ve výši , částka, do , datum, . Dodatkem ze dne , datum, byl úvěr navýšen na , částka, , částka , částka, byla žalovanému vyplacena na jeho účet téhož dne. Dodatkem byla stanovena nová výše úroku na , částka, a zůstala zachována splatnost do , datum, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne , datum, soud zjistil, pohledávka za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena na žalobkyni.5. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva, v níž byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do tří dnů.6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , a označené jako smlouva o úvěru. Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému celkem částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit do , datum, . Po právní stránce posoudil soud tuto smlouvu dle jejího obsahu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu současně posoudil v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně netvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované zápůjčku vrátit, ani v tomto směru nepředložila žádné důkazy. Protože k jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být o těchto nedostatcích soudem poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný nevrátil. Žalovaný je proto povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona tuto částku vrátit žalobkyni. Splatnost pohledávky nastala dne , datum, na základě předžalobní výzvy, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. Výzva byla prokazatelně odeslána dne , datum, a při předpokladu doručení do tří pracovních dnů doručena žalovanému nejpozději dne , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení z částky , částka, .7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši , částka, . Žalobkyně měla v řízení 78 % úspěch, neúspěšná byla z 22 %. Přiznaná náhrada představuje 56 % z odměny zástupce žalobkyně podle advokátního tarifu za tři úkony právní služby ve výši , částka, , náhrady s tím souvisejících hotových výdajů ve výši , částka, , náhrady DPH ve výši , částka, a soudního poplatku ve výši , částka, (celkem , částka, ).