19 C 129/2024-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. 1. 2024 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 122 883,08 Kč spolu s úrokem 9,9% ročně z částky 103 808,35 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 103 808,35 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 26. 3. 2018 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 168 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok sjednaný ve výši 9,90 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými k 20. dni každého kalendářního měsíce ve výši 2 551 Kč. Dle bodu 3.1 smlouvy o úvěru jsou úroky připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, jsou tedy úročeny společně s jistinou (úroky z úvěru připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, a také v den, kdy žalobce uplatní právo na okamžité splacení úvěru). Dále bylo sjednáno pojištění úvěru s paušální měsíční úhradou ve výši 178 Kč. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná využila bankovní odklad splátek v důsledku pandemie COVID-19 pro období duben–červen 2020. Žalovaná následně využila ochrannou dobu (odklad plateb) v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, a to pro období 1. 7. 2020 – 31. 10. 2020. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a prohlásil úvěr za splatný. Stalo se tak upomínkou ze dne 30. 5. 2023, ve které vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu a upozornila ji na to, že neuhradí-li dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni 1. 7. 2023 (jednostranné právní jednání s odkládací podmínkou), o čemž následně žalovanou informovala také oznámením ze dne 1. 7. 2023. Následně také žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 19. 2. 2024, kterou žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání dne 30. 5. 2024 se bez omluvy nedostavila; k jednání se nedostavila ani předem omluvená žalobkyně.3. Nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, takže za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).4. Na základě provedeného dokazování, a to z úvěrové smlouvy ze dne 26. 3. 2018, výpisu z úvěrového účtu vedeného na jméno žalované, potvrzení o odkladu splátek úvěru ze dne 5. 4. 2020, informace k ochranné době (odkladu splátek) úvěru ze dne 23. 6. 2020, poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 5. a 30. 5. 2023, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 7. 2023, předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2024 a obálky listovní zásilky bylo zjištěno, že mezi účastníky (žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou) byla dne 26. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru na částku 168 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit částku v měsíčních splátkách po 2 551 Kč nejpozději do 20. 3. 2026; sjednána byla roční úroková sazba ve výši 9,9%. Dne 5. 4. 2020 bylo rozhodnuto bankou o odkladu splátek splatných v dubnu, květnu a červnu 2020 a den konečné splatnosti tak byl nově stanoven na 21. 9. 2026. Výzvou ze dne 2. 5. a 30. 5. 2023 byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužných částek, dopisem ze dne 1. 7. 2023 žalobkyně žalované oznámila zesplatnění celého úvěru v důsledku prodlení žalované s úhradou závazků a současně ji vyzvala k zaplacení částky ve výši 107 160 Kč; předžalobní výzvou z 19. 2. 2024 byla žalovaná dopisem žalobkyně vyzvána k plnění částky 121 899,39.5. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky v částce 168 000 Kč. Částka byla vedena na úvěrovém účtu žalované u , právnická osoba, ., přičemž úvěrový účet žalované byl založen dnem 26. 3. 2018 a téhož dne došlo k čerpání částky ve výši 168 000 Kč. Nesplacená jistina úvěru činí 103 808,35 Kč (žalovaná v řízení tuto výši nijak nerozporovala). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Akceptace pouhého deklaratorního prohlášení žalované při podání žádosti o úvěr dne 26. 3. 2018 o výši příjmu 20 000 Kč, výši výdajů 2 000 Kč a splátkách po 400 Kč nelze považovat za zodpovědné úvěrování, tím spíše, kdy sama žalobkyně zjistila, že vyjma splátek 400 Kč měsíčně na revolvingový úvěr poskytnutý ve výši 10 000 Kč, žalovaná dále splácí po 1 117 Kč úvěr na stavební spoření (150 000 Kč) a po 4 399 Kč hypotéční úvěr poskytnutý samotnou žalobkyní ve výši celkem 1 170 000 Kč. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 168 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaná byla zavázána nesplacenou částku ve výši 103 808,35 Kč zaplatit včetně úroku z prodlení (§§1968, 1970 o. z.) od požadovaného data 19. 3. 2024 (výzva věřitele k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 19. 2. 2024 byla dnem 22. 2. 2024 uložena a dnem 14. 3. 2024 byla listovní zásilka žalobkyně vrácena odesílateli jako nevyzvednutá v úložní době), ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu a byl zamítnut.9. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.10. Je zapotřebí na tomto místě také zdůraznit, že k jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a sama se tak zbavila možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a převážně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady tvoří částka 4 916 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2 x paušální náhrada po 300 Kč ((§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).