22 C 30/2024-73 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 6. 4. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky , částka, od 6. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost UniCredit , jméno FO, Republic Slovakia, a.s. uzavřela se žalovaným 9. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 2021_CZ_00282047), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas původní věřitelka celý úvěr prohlásila za splatný ke dni 5. 4. 2023. Původní věřitelka pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, ., která ji postoupila smlouvou ze dne 28. 6. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne 4. 10. 2023, ten však ničeho neuhradil.2. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ č. 2021_CZ_00282047 ze dne 9. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný žádal UniCredit , jméno FO, Republic and Slovakia, a.s. o úvěr , částka, , , částka, byl poplatek za poskytnutí úvěru, úvěr měl být úročen fixní úrokovou sazbou 7,9 % ročně a žalovaný jej měl splácet v 49 pravidelných anuitních splátkách po , částka, vždy k 25. dni v měsíci, celkem měl uhradil , částka, . Úvěr měl být čerpán v den uzavření smlouvy jednorázově ve prospěch bankovního účtu č. 01311628000/2700., právnická osoba, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 9. 7. 2021 bylo zjištěno, že UniCredit , jméno FO, Republic and Slovakia, a.s. přijala návrh na uzavření smlouvy č. 2021_CZ_00282047.4. Z výpisu z úvěru č. 2021_CZ_00282047 za období 12. 7. 2021 až 31. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný dne 12. 7. 2021 čerpal částku , částka, , a dále částku , částka, jako poplatek za úvěrovou dokumentaci. Dále bylo zjištěno že žalovaný uhradil celkem částku , částka, .5. Z lustrace žalovaného původní věřitelkou bylo zjištěno, že žalovaný neměl negativní záznam v SOLUS, z historie přidělených kontraktů bylo zjištěno, že jsou již ukončeny a že při jejich splácení se žalovaný dostával do prodlení.6. Z výpisu z účtu žalovaného za duben 2021 bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil , částka, , žalovaný obdržel platbu ve výši , částka, , dále jsou patrné výběry hotovosti z bankomatu. Z výpisu z účtu žalovaného za květen 2021 bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil , částka, , žalovaný obdržel platbu ve výši , částka, , dále jsou patrné výběry hotovosti z bankomatu. Z výpisu z účtu žalovaného za červen 2021 bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil 62,77Kč, žalovaný obdržel platbu , částka, a dále platbu od ČSSZ – ošetřovné ve výši , částka, , dále jsou patrné výběry hotovosti z bankomatu. Z výpisu z účtu žalovaného za červenec 2021 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr , částka, dne 12. 7. 2021.7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 5. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila přípis adresovaný žalovanému s oznámením o zesplatnění úvěru č. 2021_CZ_0028204 ke dni 5. 4. 2023 s výzvou k úhradě do 19. 4. 2023.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne 28. 6. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy č. 2021_CZ_00282047 byla předchůdkyní žalobkyně, společností UniCredit , jméno FO, Republic and Slovakia, a.s., postoupena společnosti , právnická osoba, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne 28. 6. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy č. 2021_CZ_00282047 byla společností , právnická osoba, . postoupena žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 9. 2023 bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti , právnická osoba, . adresované žalovanému, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy uzavřené dne 9. 7. 2021 na žalobkyni.11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 4. 10. 2023 a dodejky uložené dne 11. 10. 2023 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. 2021_CZ_0028204, a to do 7 dnů od doručení.12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.21. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.22. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o.