23 C 257/2024-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 11 902,13 Kč spolu s úrokem ve výši 10 246,75 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 489,13 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 11 902,13 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 190,21 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, ., se , adresa, , IČO , IČO, (dále jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 23. 5. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně fixního úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatných vždy k 23. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Pro případ prodlení s úhradou peněžitého plnění byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 1 190,21 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěru nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 11 902,13 Kč, na úroku částku 481,36 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 5 751 Kč, na poplatku za vyhodnocení úvěru částku 1 632,09 Kč, na inkasním poplatku částku 2 121,43 Kč, na úroku 1 795,76 Kč, na úroku z prodlení částku 489,13 Kč a na smluvní pokutě částku 1 190,21 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2024, i přes výzvu dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 5. 2022, žádosti o úvěr ze dne 23. 5. 2022 včetně karty zákazníka, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek a včetně potvrzení o úhradě portfolia, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 3. 1. 2024, pracovní smlouva ze dne 11. 11. 2019 včetně dodatku ze dne 27. 5. 2021, výplatní lístek za období 2/2022, 3/2022, 4/2022, nájemní smlouvy ze dne 4. 3. 2020, výzva před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 4. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) dne 23. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně v plné výši dne 23. 5. 2022. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatných vždy k 23. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplatil ve lhůtě splatnosti řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru. Původní věřitel proto požadoval dle úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 1 190,21 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru částku 6 000 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 2. 1. 2024. Žalovaný úvěr včetně úroku, poplatků a smluvní pokuty neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 9. 4. 2024.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 13. 9. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 13 570 Kč, pracovní poměr hlavní jako dělník u obch. spol. , právnická osoba, ., doložil 11. 11. 2019 včetně dodatku ze dne 27. 5. 2021, a výplatní pásky za období 2/2022, 3/2022, a za období 4/2022 s tím, že se jedná o pracovní poměr na dobu určitou do 30. 11. 2022; žalobce svá skutková tvrzení nedoložil žádnými dalšími důkazy, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se