26 C 109/2024-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 3. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 20 291,08 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení z této částky od 28. 10. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 od původního věřitele , právnická osoba, , kdy tato společnost uzavřela s žalovaným dne 27. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný měl splatit včetně úroku ve sjednané lhůtě do 27. 12. 2023, což však neučinil. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 911,11 Kč a smluvní pokuty ve výši 379,97 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 27. 10. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2022, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 11. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne, smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, ze dne 27. 6. 2023, výpisů z běžného účtu ze dne 26. 6. 2023 a ze dne 27. 6. 2023, předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 10. 2023 a sdělení , právnická osoba, . ze dne 16. 7. 2024. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z výpisu z běžného účtu společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 26. 6. 2023 byla na tento účet poukázána částka 1 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného a dále, že následujícího dne poukázala společnost , právnická osoba, na účet žalovaného shora uvedeného čísla částku 15 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 6. 2023 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku v šesti měsíčních splátkách po 3 475,96 Kč. Listina úvěrové smlouvy sice nebyla podepsaná žalovaným, ale s ohledem na shora uvedenou verifikační platbu učiněnou žalovaným v den předcházející den uzavření smlouvy, má soud za to, že žalovaný se vůči úvěrující společnosti identifikoval dostatečným způsobem, a jelikož v řízení obsah listiny nijak nezpochybnil, má soud za to, že úvěrová smlouva byla uzavřena v obsahu, jak je zachycen v žalobkyní předložené listině. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní a.s. jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne 17. 11. 2023 byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele , právnická osoba, o postoupení pohledávky na žalobkyni.6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které v řízení uplatněná pohledávka byla původním věřitelem společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jak rovněž poskytnutí úvěru na bankovní účet žalovaného. Soud má však za to, že smlouva o úvěru, jako smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 29. 5. 2022. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně nijak nedoložila, že by schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla úvěrující společností jakkoli zkoumána.7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč, netvrdil, že by cokoliv uhradil a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši přijaté částky, tj. 15 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označeny jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 15 000 Kč, tj. 66 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 7 659,30 Kč (včetně úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), tj. 34 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 68 % nákladů řízení (66-34). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 264 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 812 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dle z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle ust. § 14b advokátního tarifu. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve velkém množství žaloby s typizovaným textem o úhradu nedoplatku spotřebitelských úvěrů (případně vydání bezdůvodného obohacení s tímto souvisejícího), přičemž dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením jiné náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění, čímž splnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 724 Kč, tj. 32 % z částky 2 264 Kč.