26 C 125/2024-47 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 7. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 481 413,24 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení z částky 481 413,24 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, s 8,05% úrokem z částky 479 913,24 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 51 487,64 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30 302,54 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 10. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 12,04 % ročně formou 96 pravidelných měsíčních splátek po 8 122 Kč. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění ke dni 19. 8. 2023. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 479 913,24 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádosti o poskytnutí úvěru, smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 25. 10. 2022, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, obchodních podmínek pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry, sazebníku , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občany, smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 18. 6. 2019, dohody o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 18. 6. 2019, obchodních podmínek pro poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví, záznamů o podpisu klienta ze dne 25. 10. 2022, hromadné změny zasílací adresy ze dne 26. 5. 2023 a ze dne 29. 12. 2023, výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za dobu od 25. 10. 2022 do 31. 10. 2022, přehledu splátek, upomínky, 1. výzvy a 2. výzvy, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 14. 6. 2023 včetně dodejky, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 8. 2023 včetně dodejky, předžalobní upomínky ze dne 17. 6. 2024 včetně podacího archu ze dne 26. 6. 2024, vyhodnocení žádosti o úvěr, výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , CBCB Informace, informace z CRU, výpisu z účtu č. , č. účtu, za říjen 2022, výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 3. 2. 2022 do 24. 10. 2022 a informace z Českého statistického úřadu pro rok 2021 a pro rok 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 10. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Dle této smlouvy žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 12,04 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 96 anuitních měsíčních splátek po 8 122 Kč (poslední splátka 8 084,86 Kč) vždy k 19. dni v měsíci počínaje listopadem 2022 a konče říjnem 2030. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 23. 9. 2021, ve které žalovaný prohlásil, že je jeho příjem činí 55 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje na splátky úvěrů činí 9 200 Kč a další pravidelné výdaje 7 500 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví, žalovaný podal žalované žádost o poskytnutí úvěru, žalobkyně tuto nabídku přijala. Služby internetového bankovnictví byly účastníky sjednány smlouvou o poskytnutí služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 18. 6. 2019 a byly téhož dne aktivovány na základě dohody o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne 25. 10. 2022 byla odepsána částka 500 000 Kč jako čerpání úvěru na účet č. , č. účtu, . Z historie tohoto úvěrového účtu a z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem 43 823,18 Kč. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 14. 6. 2023, která byla odeslána formou doporučené zásilky na adresu žalovaného a k jejímuž doručení došlo dne 16. 6. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě přistoupí k zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila shora uvedený úvěr ke dni 19. 8. 2023, kdy k tomuto dni dluh činil 505 178,46 Kč, a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve lhůtě do 28. 8. 2023. Dle dodejky toto oznámení bylo odesláno formou doporučené zásilky na adresu žalovaného a k jejímu doručení došlo dne 7. 9. 2023. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2024, která byla dle podacího archu dne 28. 6. 2024 odeslána žalovanému.7. Z informací ze systému , právnická osoba, (CBCB Informace) bylo zjištěno, že v době schvalování předmětného úvěru byly evidovány u žalovaného: 12 ukončených splátkových kontaktů a 2 existující (výše nesplacené jistiny 394 807 Kč a měsíční splátka 3 591 Kč) a dále 5 zamítnutých žádostí, prodlení se splácením nebylo zaznamenáno. Z výpisu informací z CRU bylo zjištěno, že neobsahuje žádné negativní informace o žalovaném, např. o prodlení se splácením úvěrů. Z vyhodnocení žádosti o úvěr je patrné, že žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z výše měsíčního příjmu žalovaného 55 000 Kč a z žalovaným deklarované výše výdajů 7 500 Kč a splátek úvěrů 9 200 Kč měsíčně. Z informací z Českého statistického úřadu pro rok 2021 a pro rok 2022 neučinil soud žádná zjištění ohledně výdajů a nákladů žalovaného, jedná se o soubor dat týkajících se celé České republiky a výše průměrných nákladů na domácnost.8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu od února 2022 do října 2022 (resp. do 24. 10. 2022) bylo zjištěno následující: Pokud se jedná o příjmy žalovaného, tyto dle soudu z této listiny patrné nejsou, naprostá většina příchozích plateb je z jiných účtů žalovaného, případně z účtu , jméno FO, , kdy vzhledem k frekvenci plateb, jejich výši a označení některých z nich (např. „nájem taťka“ nebo „jedničky pro štěstí“ u platby ve výši 1 111 Kč) lze důvodně pochybovat, že by se jednalo o obchodního partnera žalovaného, ale spíše o osobu sdílející s žalovaným společnou domácnost. Zdroj naprosté většiny finančních prostředků, které na účet přicházely, nelze tedy zjistit. Pokud se jedná o výdaje žalovaného, pak je z výpisů zřejmé, že tyto byly několikanásobně vyšší, než kolik uváděl žalovaný v žádosti o úvěr. Z výpisů je patrné placení kartou v běžných potravinářských obchodech, za nákupy oblečení a služby, jak rovněž značné platby v restauračních zařízeních, provozovnách rychlého občerstvení a v zábavních podnicích. Pokud se jedná o náklady na bydlení (včetně energií), je to možno tyto s vysokou mírou pravděpodobnosti určit z plateb označených „Adam a Míša“ nebo „energie Adam a Míša“, kdy tyto činily 7 650 Kč měsíčně, resp. 8 400 Kč měsíčně od června 2022.9. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 202210. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezjišťovala řádně schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. U většiny došlých plateb na účet je sporné, zda se jedná o příjem žalovaného z podnikatelské činnosti nebo pouze o přeposílání finančních prostředků mezi různými účty žalovaného a jeho rodinných příslušníků. Žalobkyně dále vůbec nezjišťovala výši nákladů žalovaného jako podnikatele na dosažení příjmu. Ve světle předložených výpisů z běžného účtu se jeví soudu závěr žalobkyně o výši příjmu žalovaného jako nadsazený anebo přinejmenším předčasný. Dále soud konstatuje, že žalovaná nezjišťovala řádně výdajovou stránku rodinného rozpočtu žalovaného. Tvrzení žalovaného o výši běžných výdajů 7 500 Kč měsíčně je dle soudu nereálné a žalobkyně, pokud by nahlížela do výpisů z běžného účtu žalovaného, nemohla by vycházet z této částky, ale z částky násobně vyšší.11. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěr