26 C 149/2024-56 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu ve , adresa, dne 16. 4. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 40 150 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení z částky 40 150 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a 8,05 % úrokem z částky 39 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 816,17 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 613,46 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 27. 10. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , na základě které zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Následně na základě žádosti žalované ze dne 19. 9. 2022 uzavřely smlouvu o povoleném přečerpání běžného účtu do výše úvěrového limitu 39 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením úvěru a žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 29. 12. 2023. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 39 000 Kč a poplatků ve výši 1 150 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 19. 9. 2022, smlouvy o kontokorentu č. 014831458R ze dne 19. 9. 2022, předsmluvních informací ke kontokorentu, obchodních podmínek pro kontokorent, záznamu o podpisu klienta ze dne 19. 9. 2022, smlouvy o , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 27. 10. 2021, sazebníku , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občany, smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 27. 10. 2021, obchodních podmínek pro poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví, vyhodnocení žádosti o úvěr, , Anonymizováno, Informace, informací z Českého statistického úřadu pro rok 2021 a pro rok 2022, výpisů z účtu č. , č. účtu, za dobu od 19. 9. 2022 do 17. 1. 2024 a za dobu od 3. 1. 2022 do 15. 9. 2022, přehledu splátek, hromadné změny zasílací adresy ze dne 12. 10. 2023, 1. upomínky, 1. výzvy, 2. výzvy, výzvy ze dne 12. 10. 2023, oznámení o využití oprávnění – nedodržení podmínky kontokorentu ze dne 14. 12. 2023 včetně dodejky, předžalobní upomínky ze dne 11. 3. 2024 včetně podacího archu. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o , Anonymizováno, , Anonymizováno, kontu bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 10. 2021 mezi žalobkyní a žalovanou, žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy o kontokorentu č. 014831458R bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19. 9. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované k jejímu běžnému účtu č. , č. účtu, kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 39 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 19. 9. 2022, ve které žalovaná uvedla výši svého příjmu (19 840 Kč), výši výdajů (4 000 Kč) a výši splátek úvěrů (1 000 Kč). Smlouvu o kontokorentu žalovaná uzavřela prostřednictvím internetového bankovnictví, které ji bylo žalobkyní zřízeno a poskytováno na základě smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 27. 10. 2021. Z výpisů z běžného účtu a z listiny označené jako přehled splátek bylo zjištěno, že žalovaná za dobu od 19. 9. 2022 do 17. 1. 2024 čerpala úvěr v celkové výši 165 603,26 Kč a na splátkách úvěru uhradila celkem 129 957,43 Kč. Dopisem ze dne 14. 12. 2023, který dle dodejky byl doručen žalované dne 19. 12. 2023, sdělila žalobkyně žalované, že s ohledem na nedodržení podmínek kontokorentu prohlašuje úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Dopis byl žalované doručen na adresu , adresa, , tj. na adresu, kterou žalovaná sdělila žalobkyni dne 12. 10. 2023, jak vyplývá z listiny označené jako hromadná změna zasílací adresy. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2024, která byla odeslána žalované.6. Z výpisů z běžného účtu žalované za dobu od 3. 1. 2022 do 15. 9. 2022 bylo zjištěno, že na účet byla v tomto období poukázána mzda v celkové výši 136 548 Kč (včetně nemocenské) a to postupně od tří zaměstnavatelů: , právnická osoba, , , Anonymizováno, , právnická osoba, . a , právnická osoba, Pokud se jedná o debetní položky, žalovaná každý měsíc hradila částku v přibližné výši 5 000 Kč společnosti T-Mobile, dále jsou patrné časté platby kartou v běžných obchodech a v značném množství i v restauračních zařízeních a výběry hotovosti z bankomatu. Platby nákladů na bydlení a energie z výpisu z účtu patrné nejsou. Z informací ze systému , právnická osoba, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že v době schvalování předmětného úvěru byl evidován u žalované jeden ukončený nesplátkový kontrakt, registr neobsahoval žádné negativní informace o žalované. Z vyhodnocení žádosti o úvěr je patrné, že žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z výše měsíčního příjmu žalované 19 840 Kč a z žalovanou deklarované výše výdajů 10 000 Kč a splátek úvěrů 1 000 Kč měsíčně. Z informací z Českého statistického úřadu pro rok 2021 a pro rok 2022 neučinil soud žádná zjištění ohledně výdajů a nákladů žalované, jedná se o soubor dat týkajících se celé České republiky a výše průměrných nákladů na domácnost.7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalované. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.8. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezjišťovala řádně schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Zjišťovala sice výši příjmu žalované i způsob splácení dosavadních závazků žalovanou, ale zcela pominula zjišťování výše a struktury pravidelných výdajů žalované. Na základě analýzy výpisů z běžného účtu žalované za dobu osmi měsíců dospěl soud k závěrům odlišným od žalobkyně, pokud se jedná o výši příjmu žalované. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 19 840 Kč, dle soudu je z výpisů seznatelný příjem žalované ve výši toliko 15 172 Kč (136 548 Kč za 9 měsíců), kdy se jedná o průměrnou výši plateb od tří výše uvedených společností s připočtením plateb nemocenské. Pokud se jedná o příchozí platby od jiných subjektů, tyto soud nehodnotí jako výplatu příjmu ze stálého zdroje, nebylo prokázáno, jaký byl účel těchto plateb, zejména, že by se mělo jednat o mzdu z jiného pracovního či obdobného poměru. Dle soudu měla žalobkyně dbát větší pečlivosti při zkoumání úvěruschopnosti žalované i vzhledem k určité fluktuaci zaměstnání a skutečnosti, že žalovaná uváděla jako svoji adresu trvalého pobytu adresu ohlašovny , právnická osoba, , adresa, . Dále soud konstatuje, že pokud žalobkyně hodnotila pouze obraty na běžném účtu žalované, nemohla dospět k dostatečným zjištěním ohledně výše a struktury pravidelných výdajů. I pouhým nahlédnutím do výpisů z běžného účtu mohla žalobkyně dospět k závěru, že žalovanou deklarovaná výše výdajů významně překračuje jí uváděnou částku 10 000 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu nejsou zejména patrny náklady na bydlení, služby spojené s bydlením a na energie, kdy obecně tyto náklady tvoří významnou část výdajů běžného spotřebitele.9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého jí úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudk