26 C 273/2023-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 27 013,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 775,86 Kč, s 12,05% úrokem z částky 26 542,28 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 27 013,20 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a dále zaplacení částky zaplacení částky 7 930,23 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 456,36 Kč, s 12,44% úrokem z částky 7 401,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 7 930,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od [právnická osoba] jako právního nástupce původního věřitele [právnická osoba] (který zanikl fúzí sloučením ke dni 1. 1. 2022) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o půjčce. Dne 18. 1. 2021 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně 12,05% úroku splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 1 487 Kč. Žalovaný uhradil celkem 10 901,87 Kč. Banka ke dni 26. 10. 2021 pohledávku ze smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 27 013,20 Kč (jistina 26 542,28 Kč, poplatky 470,92Kč). Dne 23. 11. 2019 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně 12,44% úroku splatit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 435 Kč. Žalovaný uhradil celkem 7 967,25 Kč. Banka ke dni 26. 10. 2021 pohledávku ze smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 930,23 Kč (jistina 7 401,23 Kč, poplatky 529 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011120417200001 ze dne 21. 6. 2017, návrhů smluv o půjčce [číslo] ze dne 23. 11. 2019 a [číslo] ze dne 18. 1. 2021, akceptací návrhů na uzavření smlouvy o půjčce, produktových obchodních podmínky [právnická osoba] pro půjčky, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], sazebníku [právnická osoba] platného od 1. 1. 2021, oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 26. 10. 2021, výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od 1. 7. 2017 do 30. 11. 2022, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta včetně příloh, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2023 včetně seznamu odeslaných zásilek, podacího archu ze dne 15. 2. 2023 a fotokopie obálky od doporučené zásilky adresované žalovanému, potvrzení o úplatě ze dne 1. 2. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2023 včetně podacího lístku ze dne 30. 5. 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 21. 6. 2017 uzavřela banka s žalovaným rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011120417200001, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet. Žalovaný smlouvu podepsal a jeho totožnost byla ověřena z jeho občanského průkazu. Dne 23. 11. 2019 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o zápůjčce označenou jako smlouva o půjčce [číslo] kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr, a to tak že banka akceptovala návrh na uzavření smlouvy podaný žalovaným prostřednictvím mobilního bankovnictví. Ve smlouvě byla sjednána sazba úroků z jistiny ve výši 39,9 % ročně. [příjmení] se zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet], dle smlouvy poskytnutá zápůjčka včetně úroků měla být splacena formou 48 měsíčních splátek po 435 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 15 Kč měsíčně). Dne 18. 1. 2021 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o zápůjčce označenou jako smlouva o půjčce [číslo] kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr, a to tak že banka akceptovala návrh na uzavření smlouvy podaný písemně žalovaným. Ve smlouvě byla sjednána sazba úroků z jistiny ve výši 39,9 % ročně. [příjmení] se zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet], dle smlouvy poskytnutá zápůjčka včetně úroků měla být splacena formou 36 měsíčních splátek po 1 487 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 45 Kč měsíčně). Čerpání obou spotřebitelských úvěrů bylo prokázáno výpisy z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta včetně jeho příloh při prošetřování výše příjmu žalovaného vycházela banka z žalovaným deklarované výše 28 000 Kč, kterou ověřila s využitím komplexního statistického nástroje určujícího reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů a započetla příjem 25 000 Kč. [příjmení] zohlednila výdaje žalovaného na bydlení 7 134 Kč, na živobytí 3 860 Kč, splátky úvěrů 3 112 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu žalovaného, které banka měla k dispozici, neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož žalobkyně netvrdila, jaká konkrétní zjištění v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného banka učinila a že by z nich vycházela při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Dle oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 26. 10. 2021 dva spotřebitelské úvěry byly bankou zesplatněny pro úpadek nebo hrozící úpadek. Doručení nebo alespoň odeslání tohoto dopisu bankou žalovanému však v řízení nebylo prokázáno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 1. 2023 mezi [právnická osoba] jako právním nástupcem po zaniklé [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným z předmětných dvou smluv o půjčce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému postupitelem oznámeno dopisy ze dne 14. 2. 2023, které byly odeslány jako doporučená zásilka dle poštovního podacího archu dne 15. 2. 2023 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 29. 5. 2023, která byla následujícího dne odeslána jako doporučená zásilka žalovanému. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by banka dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. [příjmení] vycházela z žalovaným deklarované výše jeho příjmu, který byl ověřen pouze komplexním statistickým nástrojem určujícím reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů. U výdajů žalovaného bylo taktéž vycházeno z deklarovaných údajů, které banka vždy mírně upravila. [příjmení] vycházela z částky životního minima u nákladů na živobytí, náklady na bydlení nebyly nijak doloženy. [příjmení] měla se více zabývat zjišťováním skutečné výše běžných a pravidelných výdajů žalovaného za situace, kdy n