26 C 372/2023-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 24 338,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 704,45 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 881,17 Kč a s 22,62% úrokem z částky 11 416,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 11 416,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a dále zaplacení částky 9 154 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 815,32 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 881,19 Kč a s 26,1% úrokem z částky 5 431,05 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 5 431,05 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Tato společnost uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 4. 6. 2020 uzavřela smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 16 825 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 370 Kč. Žalovaný však uhradil toliko částku 2 900 Kč. Dne 31. 12. 2019 uzavřela smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 9 554 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 377 Kč. Žalovaný však uhradil toliko částku 10 400 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úrokem ve výši 22,62 %, resp. 26,1 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 8. 2023 č. j. EPR 164801/2023-8, bylo řízení pro zpětvzetí žaloby zastaveno co do částky 781,84 Kč jako části kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 3. 12. 2021 do 14. 12. 2022 a co do 8,62% úroku z částky 11 416,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 5. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2020 a [číslo] ze dne 31. 12. 2019, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku ze dne 13. 1. 2023, výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 1. 6. 2023, tabulek umoření ze dne 19. 12. 2022 a zákaznických karet ze dne 31. 12. 2019 a ze dne 4. 6. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 7. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 6. 2020 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 14 485 Kč a poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč, tj. celkem 28 825 Kč v 78 týdenních splátkách po 370 Kč (poslední splátka 335 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný společnosti [právnická osoba] prohlásil, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí s rodiči, nevyživuje žádné osoby, je zaměstnán jako horník u [právnická osoba], jeho mzda činí 21 500 Kč, další příjmy domácnosti 17 000 Kč a měsíční výdaje činí 3 000 Kč. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 31. 12. 2019 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 9 554 Kč (včetně poplatku za doplňkové pojištění), tj. celkem 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách po 377 Kč (poslední splátka 327 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný společnosti [právnická osoba] prohlásil, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí s rodiči, nevyživuje žádné osoby, je zaměstnán jako horník u [právnická osoba], jeho mzda činí 18 488 Kč, další příjmy domácnosti 26 000 Kč a měsíční výdaje činí 4 600 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 12. 2022 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným ze smluv [číslo] [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 1. 6. 2023, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka žalovanému. 10. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má však za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznické karty obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v těchto listinách nebyly nijak ověřeny. 11. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). U smlouvy [číslo] bezdůvodné obohacení žalovanému nevzniklo, jelikož uhradil více, než kolik mu bylo poskytnuto. U smlouvy [číslo] žalovaný převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 12 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 2 900 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. v částce 9 100 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tyto pohledávky za žalovaným, byť byly označeny jako pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, která nepřevyšuje sazbu platnou k prvnímu dni prokázaného prodlení, avšak až ode dne 8. 6. 2023 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 1 6. 2023, kdy k doručení došlo dle § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 6. 6. 2023, následující den nastala splatnost a nejpozději od 8. 6. 2023 je žalovan