109 C 134/2023-187 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 90 950 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalobce je členem a nájemce žalovaného. Žalobce má právo, aby mu bylo včas doručováno řádné vyúčtování služeb souvisejících s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostor v domě. Žalovaný má povinnost toto vyúčtování doručit žalobci nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalobce žalovanému doručil vyúčtování služeb, ale z tohoto vyúčtování není zřejmá výše případných rozdílů ve vyúčtování a není kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Ve vyúčtování jsou sice uvedeny náklady na vytápění, ale pro rozúčtování nákladů na vytápění bylo použito nesprávně stanovené velikosti celkové započitatelné plochy zúčtovací jednotky a nesprávně použito přístroje registrující dodávku tepelné energie. Ze způsobu rozúčtování nákladů na vytápění byla vyňata započitatelná plocha pronajímaná jednomu nájemci, a to , právnická osoba, ., a to přesto, že celá zúčtovací jednotka je napojena na jedno společné technologicky propojené odběrné tepelné zařízení. Všechny prostory, včetně prostor , právnická osoba, , jsou vytápěny pomocí jedné otopné soustavy napojené na společný zdroj tepla. Pro stanovení nákladů na vytápění pro prostory , právnická osoba, žalobce používá kalorimetr a pro ostatní prostory indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění na jednotlivých otopných tělesech. Žalovaný doručil žalobci vyúčtování služeb za rok 2018 až 11. 11. 2019 a uhradil žalobci pokutu z prodlení ve výši 9 750 Kč, když si byl vědom svého pochybení. Žalobce 5. 12. 2019 řádně a včas reklamoval vyúčtování služeb za rok 2018 s tím, že není zřejmé, jakým způsobem byly vypočteny náklady za služby. Žalovaný tak dosud žalobci nedoručil řádně vyúčtování služeb za rok 2018, za rok 2019. Žalovaný doručil žalobci vyúčtování nákladů na vytápění za rok 2020 dne 30. 4. 2021. Žalobce 16. 5. 2021 řádně a včas reklamoval vyúčtování nákladů na vytápění za rok 2020 s tím, že vyúčtování je v rozporu s předpisy. Reklamace byla zamítnuta, ale žalobce dne 23. 6. 2021 doručil žalovanému opakovanou reklamaci. Stejně tak nebylo řádně doručeno vyúčtování nákladů na vytápění za rok 2021. Následně žalobce doplnil skutková tvrzení, kdy tvrdil, že za rok 2018 měl žalovaný provést vyúčtování služeb za dodávky tepla, centralizované poskytování teplé vody, dodávky vody, a dále provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu. Žalobce v řádném termínu podal námitky na vyúčtování služeb. Předmětem žaloby je nesprávné vyúčtování za rok 2018, ale jen vyúčtování ostatních služeb. Vyúčtováním za rok 2018 bylo doručeno 1. 5. 2019 za teplo a teplou a studenou vodu. Žalobce na toto neúplné vyúčtování reagoval námitkami dne 9. 5. 2019 a 30. 5. 2019. Vyúčtování ostatních služeb bylo žalobci předáno až 11. 11. 2019. Správnost vyúčtování žalobce namítal 5. 12. 2019. Žalobce se po žalovaném domáhal pokuty z prodlení za pozdní vyúčtování ostatních služeb za období od 1. 5. 2019 do 11. 11. 2019 v celkové výši 9 750 Kč. Žalovaný dlužnou částku uhradil. Žalobce žaloval žalovaného o pokutu z prodlení za nesprávné provedení vyúčtování služeb za rok 2018. Jak je již výše uvedeno, pokutu žalovaný uhradil. Za rok 2018 v tomto řízení se domáhá žalobce pokuty od 30. 4. 2022 do 28. 4. 2023, tj. 50 Kč denně krát 364 dnů, tedy 18 200 Kč. Za rok 2019 je předmětem nesprávného vyúčtování jen vyúčtování ostatních služeb. V termínu do 30. 4. 2020 bylo doručeno žalobci vyúčtování za teplo, teplou vodu a studenou vodu 25. 4. 2020. Na neúplné vyúčtování reagoval žalobce námitkou ze dne 12. 5. 2020. Za rok 2019 v tomto řízení se domáhá žalobce pokuty od 30. 4. 2022 do 28. 4. 2023, tj. 50 Kč denně krát 364 dnů, tedy 18 200 Kč. Za rok 2020 doručil žalovaný žalobci vyúčtování za teplo, teplo a studenou vodu 30. 4. 2021. Dle vnitřní směrnice žalovaný ostatní služby již nevyúčtovával. Správnost vyúčtování byla namítána 16. 5. 2021. Pokuta z prodlení z vyúčtování tepla za rok 2020 je požadována od 1. 5. 2021 do 27. 4. 2023, tedy 50 Kč krát 727 dnů, tedy 36 350 Kč. Za vyúčtování za rok 2021 se žalobce domáhá pokuty z prodlení z vyúčtování tepla od 1. 5. 2022 do 27. 4. 2023, to je 50 Kč krát 727 dnů, tedy 18 100 Kč. Následně žalobce po zahájení řízení omezil svou žalobu o částku 50 Kč za pokutu z vyúčtování z rok 2021, kdy se nadále domáhal pak úhrady částky 18 100 Kč za dobu od 28. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil, proto soud řízení v této části částečně zastavil.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Pokud se týká vyúčtování za rok 2018, žalovaný tvrdil, že dopisem ze dne 30. 4. 2019 zaslal svým členům, tedy i žalobci, rozúčtování nákladů na poskytovaná plnění spojená s užíváním bytu za rok 2018, ve kterém bylo předloženo vyúčtování nákladů za dodávky tepla, teplé vody, studené vody za rok 2018 s tím, že zálohy na úklid, spotřebu elektřiny, servis výtahů jsou předepisovány do nájmu v paušalizované podobě dle počtu hlášených osob. Náklady na tyto ostatní služby žalovaný zúčtuje podle jednotlivých domů jako provozní náklady domů. Skutečné náklady provozu domu v roce 2018 nejsou předmětem individuálního vyúčtování, ale výsledkem hospodaření provozu domu. Žalovaný ve vyúčtování za rok 2018 nevyúčtoval náklady na ostatní služby a související přijaté zálohy a zahrnul je do položky provoz domu, neboť vyúčtování těchto nákladů bylo až do zúčtovacího období roku 2017 prováděno žalobcem, jak vyšlo najevo při provádění vyúčtování za rok 2018 nesprávně, a žalovaný tak neměl jiný způsob, jak vyúčtovat tyto ostatní služby. Vzhledem k tomu, že pouhá náprava doposud vadně prováděného vyúčtování ostatních služeb neodůvodňuje změnu vyúčtování těchto služeb, žalovaný reklamaci žalobce uznal a dne 11. 11. 2019 mu předložil vyúčtování nákladů na ostatní služby a vyúčtování dlouhodobé zálohy na opravy a investice za rok 2018. V této souvislosti žalovaný dne 15. 6. 2020 uhradil žalobci pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním s doručením řádného vyúčtování služeb za rok 2018 v souhrnné výši 9 750 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do 11. 11. 2019. Pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2019, dne 25. 4. 2020 bylo žalobci doručeno vyúčtování služeb, dodávek tepla a vody. Za tento rok žalovaný nevyúčtoval náklady na ostatní služby a související přijaté zálohy, když dne 13. 6. 2019 byla členskou schůzi žalovaného přijata směrnice číslo 10S pro stanovení a rozúčtovávání nákladů za spotřebované teplo, pro vytápění, za spotřebovanou teplou, užitkovou vodu a za spotřebovanou studenou vodu a služby spojené s měřením a zpracováním rozúčtování a úprava zúčtování dalších služeb spojených s užíváním bytu a příslušných společných prostor, kterou byla změněna předchozí směrnice. Tato směrnice je účinná pro zúčtovací období od roku 2019. Pokud jde o vyúčtování nákladů na vytápění, tak i toto bylo provedeno řádně. Z právních předpisů vyplývá, že při vyúčtování tepla se náklady na vytápění rozdělují mezi byty a nebytové prostory mající jedno společné technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a současně mající společné měření. Odběrným tepelným zařízením se rozumí zařízení za odběrným místem, které je určeno pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla v domě, tedy pro rozvod tepla do jednotlivých bytů a nebytových prostor. Nebytové prostory pronajaté , právnická osoba, . nemají společné technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a ani společné měření s ostatními byty a nebytovými prostory užívanými ostatními nájemci, když mají samostatné odběrné tepelné zařízení a samostatné měření zajišťované kalorimetrem napojeným na patě tepelného zařízení. Je zřejmé, že prostory pronajaté , právnická osoba, jsou samostatnou zúčtovací jednotkou. Z tohoto důvodu při vyúčtování nákladů na teplo, pro účely výpočtu základní složky nákladů na teplo, není přihlíženo k velikosti započitatelné podlahové plochy, nebytových prostor pronajatých , právnická osoba, . Toto bylo žalobci sdělováno k jeho reklamaci. Žalobce se nikdy nedomáhal u soudu, aby soud uložil žalovanému povinnost předložit žalobci řádné vyúčtování služeb. Žalovaný trvá na tom, že vyúčtování služeb za rok 2018 až 2021 jsou řádná. Je třeba zdůraznit, že za právo mající majetkový charakter, které je třeba uplatnit v tříleté promlčecí době, je třeba považovat i právo nájemce, tedy žalobce, domáhat se po žalovaném vyúčtování záloh na služby, které mu zaplatil. Povinnost žalovaného předložit žalobci vyúčtování služeb za rok 2018 a za rok 2019 je tak promlčena, když k promlčení povinnosti předložit vyúčtování služeb za rok 2018 došlo dnem 30. 4. 2022 a k promlčení povinnosti předložit vyúčtování služeb za rok 2019 došlo dnem 30. 4. 2023. Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním má akcesorickou povahu k povinnosti předložit vyúčtování služeb a nemůže bez existence hlavního závazku platně vzniknout závazek z pokuty. Část tvrzen