109 C 160/2025-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 92 817,47 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 88 980,47 Kč od 10. 1. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 88 984,47 Kč od 10. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 11 339,76 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 435,45 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli elektronicky dne 6. 3. 2023 smlouvu o úvěru. Předmětem smlouvy byl neúčelový úvěr, kdy žalovanému bylo poskytnuto 118 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný čerpal úvěr jednorázově, zavázal se uhradit dluh do 25. 2. 2026. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 88 984,47 Kč a poplatku 3 833 Kč. Žalobkyně se domáhá 4x částky 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky ze dne 7. 3., 22. 3., 1. 4. a 1. 5. 2024, dále tří neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 142 Kč krát 3, celkem 426 Kč za období od 25. 2. 2024 do 25. 4. 2024, sedmi neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 201 Kč (7 x 201 Kč = se 1 407 Kč) za období od 25. 5. 2024 do 25. 11. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru, registrační číslo smlouvy , Anonymizováno, , jež měli uzavřít žalobkyně a žalovaný, v celkové výši úvěru 118 000 Kč, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když tyto listiny nejsou účastníky podepsány.4. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, číslo účtu , č. účtu, za období od 26. 2. do 25. 3. 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl 3 122,72 Kč, konečný zůstatek 5 878,68 Kč. Na účet dne 6. 3. 2023 byla připsána částka 118 000 Kč označená jako čerpání úvěru. Dne 2. 3. 2023 byla na tento účet připsaná částka 15 000 Kč označená jako čerpání úvěru. Dne 15. 3. 2023 byla připsána částka 8 500 Kč a stejného dne 15 371 Kč od odesílatele společnosti , právnická osoba5. Ze záznamů žalobkyně soud zjistil, že před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru, žalobkyně evidovala u žalovaného dluh ve výši 20 173,67 Kč z kreditní karty, čtyři dluhy ze spotřebitelských úvěrů ve výši 19 864,97 Kč, kdy úvěrový limit činil 20 000 Kč, 15 025,83 Kč, kdy úvěrový limit činil 15 000 Kč, 98 153,54 Kč, kdy úvěrový limit činil 100 000 Kč a 29 195,57 Kč, kdy úvěrový limit činil 30 000 Kč.6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že ve věci žalobkyně , právnická osoba, . proti žalovanému , Jméno žalovaného, je vedeno řízení o 22 498,18 Kč s příslušenstvím, kdy žalobkyně tvrdí, že účastníci uzavřeli dne 26. 10. 2022 smlouvu o osobní kreditní kartě. Dále u zdejšího soudu u stejných účastníků jsou vedena řízení pod spisovými značkami: , spisová značka, o 22 298,96 Kč, kdy 31. 8. 2023 měli účastníci uzavřít smlouvu o povoleném debetu, pod sp. zn. , spisová značka, o 84 846,32 Kč, kdy žalobkyně tvrdí, že účastníci uzavřeli 23. 11. 2022 smlouvu o úvěru na částku 100 000 Kč, , spisová značka, o 25 880,54 Kč s příslušenstvím, kdy žalobkyně tvrdí, že účastníci uzavřeli 8. 12. 2022 smlouvu o úvěru na částku 30 000 Kč a pod sp. zn. , spisová značka, o 18 053 Kč s příslušenstvím, kdy žalobkyně tvrdí, že účastníci dne 14. 1. 2023, uzavřeli smlouvu o úvěru, předmětem byl úvěr ve výši 20 000 Kč.7. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru v listinné formě bez uvedení data, kdy listina není žádným z účastníků řízení podepsána. Jedná se v daném případě o spotřebitelský vztah a žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. solventnost žalovaného řádně zkoumala. Žalobkyně tvrdila v žalobě a také po poučení u jednání, že solventnost prověřována byla. Žalobkyně uvedla, že na účet žalovaného přicházelo minimálně 70 000 Kč. Žalovaný měl závazky ve výši 25 000 Kč přibližně, výdaje na bydlení 12 180 Kč a částka 4 620 Kč byla počítána pro životní minimum. Žalobkyně je povinna v rámci zkoumání solventnosti vycházet z faktické situace, která u žalovaného je, nikoli z životního minima. Z účtu žalovaného, který vede žalobkyně, a který soudu předložila k důkazu za období od 26. 2. do 25. 3. 2023, vyplývá, že za toto období počáteční zůstatek na účtu činil 3 122,72 Kč a konečný zůstatek 5 878,68 Kč, i když v tomto období na účet byly připsány minimálně dva úvěry, a to 118 000 Kč a 15 000 Kč. Pokud jsou na účtu uvedeny příjmy, jednalo se o dva příjmy od společnosti , právnická osoba, ve výši 8 500 Kč a 15 371 Kč. Ostatní příjmy byly vklady hotovosti přes bankomat a nelze takto z výpisu zjistit, o jaké finanční prostředky se jedná, zda jsou to nahodilé částky či pravidelné příjmy a z jaké činnosti tyto příjmy pocházejí. Pokud žalobkyně vedla záznamy o žalovaném, tak již z těchto plyne, že žalovaný před poskytnutím tvrzeného úvěru měl u žalobkyně čtyři spotřebitelské úvěry a dluh z kreditní karty. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný se dále a dále zadlužoval a při zkušenostech žalobkyně musí být této zřejmé, že je otázkou času, kdy přibývající úvěry již nebude schopen splácet. Soud tak činí závěr, že žalobkyně řádně solventnost žalovaného nemohla prověřovat. Proto, když smlouva o úvěru, pokud by bylo prokázáno, že byla uzavřena, by byla stejně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., soud nepoučoval žalobkyni dále k prokázání uzavření smlouvy o úvěru tak, aby bylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla uzavřena v písemné formě, byť elektronicky či v jiných formách, když toto dokazování by bylo nadbytečné dle shora uvedeného. Soud tak zavázal žalovaného k vydání toho, co se mu od žalobkyně dostalo po odečtení částek, které fakticky uhradil. Žalovanému bylo poskytnuto 118 000 Kč, fakticky uhradil 43 666,45 Kč, byl tak zavázán k úhradě částky 74 333,55 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tuto soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959, písm. e) o. z. a zavázal žalovaného k úhradě úroků z prodlení z této částky od 14. 1. 2025, když výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 1. 2025 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě stejného dne a 13. 1. 2025 je žalovaný povinen plnit. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Ke dni prodlení činila výše úroků z prodlení 12 % ročně. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 10 157,50 Kč. Celé náklady řízení by činily 31 742 Kč. Tyto sestávají z částky 19 280 Kč za čtyři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 činí 4 820 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání) a k těmto úkonům byly přiznány čtyři režijní paušály à 450 Kč. Dále na nákladech řízení byla přiznána částka za jízdné a náhradu za promeškaný čas, a to ve výši jedné poloviny, když zástupce žalobkyně se daný den u zdejšího soudu účastnil dvou jednání. Celá náhrada za promeškaný čas činí 1 500 Kč při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět, a to za 10 půl hodin po 150 Kč, 1/2 činí 750 Kč. Celé jízdné činí 2 669 Kč (vzdálenost 366 km, paušální částka 5,8 Kč, kombinovaná spotřeba paliva 4,3 l na 100 km a cena paliva 34,70 Kč za jeden litr), 1/2 činí 1 334,50 Kč. Na nákladech bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 4 864,50 Kč a zaplacený soudní poplatek 3 713 Kč. Žalobkyně měla úspěch v 66 % vcelku, 34 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má nárok na 32 % z celkových nákladů řízení. Soud při určení nákladů řízení vycházel nejen z jistiny, ale i z příslušenství, kdy žalobkyně žalovala částku 92 817,47 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 88 984,47 Kč od 10. 1. 2025 do 29. 8. 2025 (v den vyhlášení rozhodnutí kapitalizovaný úrok činí 7 211,3 Kč), zákonný úrok z prodlení z částky 88 984,47 Kč od 10. 1. 2025 do 29. 8. 2025 ve výši 12,75 % ročně činí 7 211,3 Kč, kapitalizovaný úrok 11 339,76 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 435,45 Kč, celkem pro náklady řízení tak bylo ke dni vyhlášení rozhodnutí žalováno 121 015,28 Kč. Žalobkyně byla úspěšná, co do jistiny 74 333,55 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 14. 1. 2025 do 29. 8. 2025 ve výši 5 571,90 Kč, celkem 79 905,45 Kč. Jak je již shora uvedeno při odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobkyně nárok na 32 % z celkových nákladů řízení.