109 C 361/2025-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 111 097 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 113 597 Kč ve výši 12 % ročně od 25. 3. 2025 do 23. 6. 2025 ve výši 3 398,85 Kč. Zákonný úrok z prodlení z částky 111 097 Kč ve výši 12 % ročně od 24. 6. 2025 do zaplacení, částku 22 496 Kč a úrok ve výši 61,12 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2025 do 17. 4. 2025 ve výši 3 923,04 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 18. 4. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 3. 2025 dosáhne částky 323 136 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Do dispozice žalovaného se dostala částka 100 000 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas, když uhradil pouze částku 3 000 Kč dne 6. 2. 2025 a částku 2 500 Kč dne 23. 6. 2025. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, když se ve smlouvě účastníci dohodli, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o 30 dnů. Jedná se o splátku č. 1 a 2. Dále se účastníci dohodli, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 15 dnů, žalobkyně tak účtuje 400 Kč za neuhrazení splátky 1 a 2.2. Žalovaný u jednání učinil nesporným, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru na částku 100 000 Kč. Uvedl, že smlouvu uzavíral přes telefon. Kromě částky 5 500 Kč ničeho neuhradil. Jeho příjem z pracovní činnosti a z dávek činí 25 000 Kč měsíčně. Žije sám, za byt platí 10 000 Kč plus inkaso. V případě, že by byl zavázán, požádal o splátky, když žádné jiné dluhy nemá.3. Jak je již shora uvedeno, účastníci učinili nesporným, že uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 3. 12. 2024. Úvěr činil 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 269 280 Kč.4. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že za období od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 počáteční zůstatek na účtu činil 95 Kč, konečný zůstatek 928 Kč. Celkové příjmy žalovaného činily 29 844 Kč, celkové výdaje 29 010,40 Kč. Dne 19. 11. je na účtu uvedena splátka spotřebitelského úvěru 954,80 Kč, další splátka spotřebitelského úvěru ve výši 2 168,20 Kč a splátka úvěru ve výši 8 081,16 Kč. 22. 11. 2024 je na účtu příjem 5 485,84 Kč jako čerpání úvěru a dne 30. 11. splátka kontokorentů ve výši 49,46 Kč. Dne 23. 11. došlo k dalšímu čerpání úvěru ve výši 382,60 Kč. 19. 11. je na účet připsána částka 21 844 Kč od společnosti , právnická osoba5. Z potvrzení o příjmu ze dne 2. 12. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, potvrzuje žalovanému, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činí 25 322 Kč. U této společnosti je žalovaný zaměstnán od 1. 9. 2020.6. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaný celkově uhradil 5 500 Kč.Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. U jednání účastníci učinili nesporným, že smlouva o úvěru uzavřena byla. Bylo také prokázáno sdělením , právnická osoba, ., že částka 100 000 Kč se dostala do dispozice žalovaného. Z platební bilance bylo prokázáno, že žalovaný uhradil pouze 5 500 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tvrdila, že solventnost žalovaného byla řádně zkoumána. Již však ze samotného výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024, kdy tento výpis předcházel uzavření smlouvy o úvěru, která byla uzavřena v prosinci 2024, prokazuje, že žalovaný má na účtu minimální zůstatek, a to 95 Kč na začátku zúčtovacího období a na konci 928 Kč. Z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný splácí několik úvěrů, když se jedná minimálně o tři různé úvěry podle čísel účtu, na které žalovaný tyto úvěry hradil. Pokud by žalobkyně dostála své povinnosti a řádně zkoumala výpis z účtu žalovaného, který měla k dispozici zároveň s potvrzením o jeho příjmu, ze kterého vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za zaměstnání činí 25 322 Kč, ale z výpisu z účtu neplyne, jaké má žalovány výdaje s hrazením bydlení, musela by žalobkyně dospět k závěru, že žalovaný není dostatečně solventní, aby hradil další úvěr. Pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi tím, co se mu dostalo, a tím, co uhradil. Z částky 100 000 Kč, žalovaný uhradil 5 500 Kč, jak bylo prokázáno platební bilancí, proto byl zavázán k úhradě částky 94 500 Kč, a to v pravidelných splátkách po 3 000 Kč vzhledem k finanční situaci žalovaného, avšak pod ztrátou výhody splátek. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech přiznáno 6 663 Kč. Celé náklady řízení by činily 33 316,80 Kč. Tyto náklady řízení sestávají z částky 19 380 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny činí 6 460 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání). K těmto úkonům byly přiznány tři režijní paušály po 450 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu ve výši 600 Kč za čtyři půl hodiny, cestovné 312 Kč (vzdálenost 40 km, paušální částka 5,80 Kč, kombinovaná spotřeba paliva 5,6 l na 100 km a cena paliva 35,80 Kč za 1 l). Z výše uvedených částek bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 4 544,80 Kč a 6 680 Kč za zaplacený soudní poplatek. Na nákladech řízení bylo také přiznáno 450 Kč jako jeden úkon nezastoupeného účastníka za sepis předžalobní výzvy ze dne 23. 3. 2025, když tuto výzvu sepisovala sama žalobkyně a další předžalobní výzvy nejsou účelně vynaloženými náklady, které by soud mohl přiznat (ustanovení § 1, odst. 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalobkyně měla ve věci šedesátiprocentní úspěch, čtyřicetiprocentní neúspěch, když je nutno pro přiznání nákladů řízení zohlednit i příslušenství. Částky, které nebyly kapitalizovány, byly soudem pro tento účel kapitalizovány ke dni rozhodnutí, tedy 30. 12. 2025. Žalobkyně měla úspěch v částce 94 500 Kč. Celý předmět řízení činí 156 304,49 Kč (111 097 Kč, úroky z prodlení z částky 113 597 Kč ve výši 12 % ročně od 25. 3. 2025 do 23. 6. 2025 3 398,85 Kč, zákonný úrok z prodlených z částky 111 097 Kč ve výši 12 % ročně od 24. 6. 2025 do 30. 12. 2025 ve výši 6 939,70 Kč, částka 22 496,60 Kč, úrok ve výši 61,12 % z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2025 do 17. 4. 2025 ve výši 3 923,04 Kč a úrok ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 18. 4. 2025 do 30. 12. 2025 ve výši 8 449,30. Při odečtení neúspěchu od úspěchu žalobkyně má tak nárok na 20 % z celkových nákladů řízení, tedy na částku 6 663 Kč.