112 C 186/2025-19 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 14 760 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 3. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 23. 12. 2024 prostřednictvím své webové stránky smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému na jeho bankovní účet poskytnut úvěr v původní výši 7 500 Kč, který byl dle žádosti žalovaného navýšen na celkovou částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 2 760 Kč nejpozději do 28. 2. 2025. Úvěr byl žalovanému poskytnut poté, co si na webových stránkách věřitele vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, poté se seznámil s obsahem úvěrové smlouvy, potvrdil návrh na uzavření smlouvy, čímž byla smlouva uzavřena. Žalovaný však úvěr nesplatil a pohledávku za žalovaným z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 14 760 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka původním věřitelem poskytnuta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).3. Společnost , právnická osoba, poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, dne 23. 12. 2024 částku 7 500 Kč a dne 25. 12. 2024 částky 1 900 Kč a 2 600 Kč, jak bylo zjištěno z výpisů z účtu společnosti , právnická osoba, Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem a disponentem tohoto účtu je žalovaný a uvedené částky byly na tento účet připsány.4. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně Dodatku č. , hodnota, z téhož dne a přílohy ke smlouvě bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, mj. pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 14 760 Kč., právnická osoba, úhradě dlužné částky v celkové výši 22 937,90 Kč ze smlouvy uzavřené dne 23. 12. 2024 se společností , právnická osoba, byl žalovaný vyzván Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025, která mu byla zaslána doporučeně dne 23. 7. 2025 s termínem splnění do tří dnů, jak bylo zjištěno z této výzvy a potvrzení o odeslání.6. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , z níž soud zjistil, že měla být uzavřena dne 23. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem s tím, že předmětem smlouvy měl být spotřebitelský úvěr ve výši 7 500 Kč a měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , s úrokem ve výši 279,83 % ročně a se splácením ve splátkách zde specifikovaných. Smlouva však není podepsána žádným z účastníků této smlouvy.7. Dále žalobkyně předložila soudu listiny označené jako Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , které měly být uzavřeny dne 25. 12. 2024, z nichž soud zjistil, že těmito dodatky mělo dojít k navýšení částky poskytnutého úvěru nejprve na 9 400 Kč a poté na 12 000 Kč. Ani tyto listiny nejsou podepsány žádným z účastníků smlouvy, u podpisu je uvedeno, že byl klientovi zaslán potvrzovací kód na zde uvedené telefonní číslo , tel. číslo, tímto kódem potvrdil klient návrh smlouvy.8. Z ostatních listinných důkazů soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění (upomínky vyhotovené pro žalovaného).9. Žaloba je převážně důvodná. Soud má předně za to, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak je tvrzeno ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalobkyně tvrdila k tomuto způsobu kontraktace, že žalovaný vyplnil registrační formulář a poté potvrdil návrh na uzavření smlouvy o úvěru kódem ze svého telefonního čísla. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z. pro požadavek podpisu jednající osobou platí, že podpis může být nahrazen také mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé, tedy je možné právní jednání učiněné elektronickými prostředky také elektronicky podepsat. V daném případě je však zcela zapotřebí, aby bylo jednoznačně identifikováno, jaká osoba podpis tímto způsobem učinila. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by byl žalovanému skutečně uvedený kód zaslán a tímto došlo k podpisu smlouvy právě žalovaným. Navíc u smlouvy není žádný podpis žalovaného, pouze u dodatků k ní se mělo jednat o podpis pomocí kódu. Nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.10. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska existence smluvního vztahu, na základě něhož měl být žalované poskytnut úvěr.11. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byly původním věřitelem poukázány částky 7 500 Kč, 1 900 Kč a 2 600 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno nárok přiznat z titulu vydání bezdůvodného obohacení, jak požadovala žalobkyně. Žalovanému byla poskytnuta celková částka 12 000 Kč bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měl původní věřitel žalovanému plnit. Za této situace má právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 12 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na uvedenou částku původnímu věřiteli či žalobkyni něčeho vrátil. Na dalších 2 760 Kč nemá žalobkyně nárok, neboť jde o smluvní úrok z úvěru, o němž však v řízení nebylo prokázáno, že by byl platně sjednán. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 12 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne 1. 8. 2025 do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzván až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do tří dnů. Splatnost pohledávky tak za předpokladu doručení do tří pracovních dnů nastala dne 31. 7. 2025. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu splatnosti, jakož i v části přesahující zákonnou výši úroků (tj. 0,5 % ročně) byl jako nedůvodný zamítnut. Stejně tak byl zamítnut požadavek žalobkyně na zaplacení částky 2 760 Kč s úroky z prodlení, jehož důvodnost žalobkyně v řízení neprokázala. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byla existence smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným prokázána, byla by uvedená smlouva o úvěru posouzena jako neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 o. z., avšak žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel splnil své povinnosti vyplývající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy že by dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 54 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 23 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 77 % (vypočteno z jistiny včetně úroků z prodlení kapitalizovaného do dne rozhodnutí soudu). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 500 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny za 3 úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1, 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 350 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).