130 C 300/2025-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené , Anonymizováno, , nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovaným. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat postupně úvěr až do výše , částka, . Žalobkyně vyplatila na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , Anonymizováno, % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Z důvodu prodlení žalovaného se splátkami žalobkyně smlouvu ke dni , datum, vypověděla. Současně vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši , částka, , která byla vypočtena jako , Anonymizováno, denně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, přehledu bankovních transakcí a sdělení banky a výpisu z účtu soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, s možností čerpání do , datum, za úrok ve výši , Anonymizováno, % denně. Takto žalobkyně vyplatila žalovanému dne , datum, na jeho účet u , právnická osoba, . č. ú. , č. účtu, částku , částka, . Úvěr se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem v denních splátkách od , datum, .4. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že ověřila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, z bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce.5. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne , datum, , vycházela přitom z toho, že žalovaný žije , Anonymizováno, , jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí , částka, a ostatní zbytné výdaje činí , částka, měsíčně. Ověřený čistý příjem žalovaného měl dosahovat částky , částka, . Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši , částka, , tak činil disponibilní příjem žalovaného , částka, .6. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . č. ú. , č. účtu, za dobu od , Anonymizováno, do , datum, měl žalovaný ke dni , datum, na účtu zůstatek ve výši , částka, , ke dni , datum, pak zůstatek ve výši , částka, . Žalovanému nebyla na účet vyplacena žádná mzda. Z důvodu nedostatku peněz na účtu bylo odmítnuto inkaso ve prospěch , právnická osoba, . na splátku úvěru č. , hodnota, .7. Z mailové zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dluhu ve výši , částka, .8. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, do tří dnů od doručení.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu předložila důkazy, po jejich provedení však soud dospěl k závěru, že provedené důkazy bez dalšího schopnost žalovaného úvěr splácet neprokazují. K důkazu totiž byly předloženy pouze listiny vyhotovené žalobkyní, a to listina označená , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Výpisem z účtu žalovaného za měsíc , Anonymizováno, pak bylo zpochybněn ověřený měsíční příjem žalovaného, z něhož měla žalobkyně při posouzení bonity žalovaného vycházet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby v tomto směru doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému , částka, , je žalovaný, který neuhradil ničeho, povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona žalobkyni tuto částku vrátit. Splatnost pohledávky nastala dne , datum, na základě výzvy k úhradě ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. Předžalobní výzva byla prokazatelně odeslána dne , datum, a za předpokladu doručení do tří pracovních dnů ji lze považovat za doručenou dne , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto, vázán žalobou podle § 153 odst. 2 o. s. ř., uložil žalovanému zaplatit žalobkyni požadovanou jistinu ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši platné k prvnímu dni prodlení ode dne , datum, a ve zbytku žalobu zamítl.10. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.