21 C 352/2025-30 — Okresní soud v Karviné

V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného dne 24. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 079,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od předchozího věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024. Předchozí věřitel o postoupení pohledávky žalovaného informoval. Postoupena byla žalobkyni pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, . A to pohledávka ze smlouvy o půjčce č. 383313236 ze dne 20. 11. 2009, podle které žalovaný převzal v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit ve splátkách včetně sjednaného poplatku. V doplnění žaloby sdělila žalobkyně, že žalovaný na pohledávku zaplatil 2 890 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z listin předložených žalobkyní soud zjistil tyto dílčí skutečnosti:1. Žalovaný dne 20. 11. 2009 uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , smlouvu označenou jako smlouva o půjčce č. 383313236, podle které převzal od této společnosti částku 15 000 Kč při podpisu smlouvy a dlužnou částku se zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč, tedy celkem 27 540 Kč v 59 splátkách po 465 Kč týdně. (Smlouva o půjčce ze č. 383313236).2. Pohledávku ze smlouvy o půjčce č. 383313236 nabyla žalobkyně podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností InvestCapital LTD za úplatu, jež byla uhrazena (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě).3. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce ve lhůtě do 8. 7. 2025, a to v předžalobní upomínce ze dne 23. 6. 2025. Výzvu podal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě dne 24. 6. 2025 (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě, podací lístek).4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.5. Podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 3030 o. z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.10. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce druhého bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byly obě pohledávky ze smluv o půjčce postoupeny předchozím věřitelem a postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879 o. z.).15. Žalobkyně v řízení také prokázala, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, podle které žalovaný převzal v hotovosti částku 15 000 Kč, které se zavázal splatit ve sjednaných splátkách (§ 657 obč. zák.), které řádně a včas nesplatila.16. Podle smlouvy o půjčce se žalovaný zavázal k vrácení půjčené jistiny a souhrnného poplatku za půjčku. Výše souhrnného poplatku představuje vždy 55 % půjčené částky. Dle soudu taková výše poplatku nahrazovala věřiteli odměnu za poskytnutí půjčky, tedy úrok. Jedná se tak o tzv. skryté úročení. Výše úroku 55 % je však v rozporu s dobrými mravy podle § 3 obč. zák., obě smlouvy soud tedy hodnotil jako absolutně neplatné (§ 39 obč. zák.).17. Soud proto přiznal žalobkyni nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení (dosud nesplacené jistiny) ve smyslu § 451 obč. zák. Žalobkyni přiznal také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to až od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, negativním výrokem, neboť procesní úspěch a neúspěch obou účastníků je zásadně stejný.