23 C 202/2025-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 32 640,02 Kč spolu s úrokem ve výši 2 304,82 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 16 800 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 046 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 16 800 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 8. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 3 200 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 10. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 16 800 Kč, na úroku částku 2 304,82 Kč, na úroku z prodlení částku 4 046 Kč, na dlužném poplatku částku 15 840,02 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 2. 2023, ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 2. 2023, ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 8. 2. 2023, z tabulky umoření, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024, z informací o zpracování osobních údajů ze dne 21. 10. 2024 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 8. 2. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 8. 2. 2023 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 10 485 Kč, poplatku za zpracování a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 484 Kč a poplatku za flexibilní splácení ve výši 2 000 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru dne 24. 2. 2023 částku 3 200 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 21. 10. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 31. 12. 2024 k úhradě dluhu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného uvedl v doplnění žaloby ze dne 17. 9. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval příjem ze závislé činnosti ve výši 30 123 Kč měsíčně jako jednatel obch. spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, .; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že se jedná o pracovní poměr, nedoložil potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů nebo výplatní pásky, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel nezkoumal individuální náklady žalovaného, nezkoumal další výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, jízdné do zaměstnání), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stano