26 C 225/2025-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 6. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 22 039,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 208,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 586,89 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do 23. 6. 2025, s 12,75% úrokem z částky 18 786,81 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení s 12% úrokem z prodlení z částky 22 039,08 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 6. 5. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kdy před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V době trvání smluvního vztahu žalovaný načerpal částku 31 414 Kč a uhradil částku 15 784,63 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 3. 2025. Celková dlužná částka ve výši 22 039,08 Kč sestává z jistiny ve výši 18 786,81 Kč, poplatků za pojištění ve výši 852,27 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024, úvěrových podmínek, výpisu čerpání, splátek a úhrad, předžalobní výzvy ze dne 8. 4. 2025 včetně podacího archu ze dne 9. 4. 2025, úvěrové zprávy, ověření bonity MLS, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 3. 2025 včetně podacího archu ze dne 21. 2. 2025 a karty klienta ze dne 23. 6. 2025. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 5. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Úvěrující žalovanému poskytla bezúčelový revolvingový úvěr s výší rámce k čerpání 60 000 Kč. Měsíční splátka úvěru měla činit 4 % z aktuální dlužné částky. První čerpání ve výši 14 647 Kč bylo sjednáno na zakoupení zboží Scooter 570 a mělo být splaceno formou 11 měsíčních splátek po 1 485 Kč. Ve smlouvě žalovaný ke svým poměrům uvedl, že od února 2024 je zaměstnán u , Anonymizováno, ., jeho čistá mzda činí 28 000 Kč, na bydlení vynakládá 7 000 Kč a na ostatní věci 3 000 Kč měsíčně. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný úvěr vyčerpal celkem 31 414 Kč včetně prvního čerpání ve výši 14 647 Kč, a uhradil celkem 15 784,03 Kč. Z úvěrové zprávy vyplývá, že se jedná o listinu vyhotovenou v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. V registru NRKI byly u žalovaného evidovány dva splátkové a jeden nesplátkový kontrakt a jeden kontrakt z kreditní karty. Z listiny však není patrná výše příjmů či výdajů žalovaného ani další skutečnosti týkající se jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně zohlednila údaje, které uvedl žalovaný, tj. že je svobodný, bezdětný, bydlí u rodičů, je zaměstnanec s příjmem 28 000 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti činí 50 000 Kč měsíčně, výdaje domácnosti pak 10 000 Kč) a dále, že žalobkyně činila dotazy na registry SOLUS, NRKI a na insolvenční rejstřík, na centrální evidenci exekucí a na interní rejstřík JAP PUJCKA. Z ověření bonity MLS je patrné, že žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaného údaje o výši příjmu, tj. 28 000 Kč měsíčně a z výdajů ve výši životního minima, tj. 4 470 Kč. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.6. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalobkyně doložila úvěrovou zprávu, ze které není patrné nic ohledně příjmů či pravidelných výdajů žalovaného, a dále potvrzení o provedení ověření bonity MLS a kartu klienta, ze kterých je patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalovaného na registry dlužníků. Žalobkyně nijak neověřovala tvrzení žalovaného o výši příjmu a pokud se jedná o pravidelné výdaje žalovaného, vycházela pouze z jeho velmi kusého prohlášení. Vzhledem k nedostatečným zjištěním ohledně příjmů a pravidelných výdajů žalovaného má soud za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána řádně.7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný na základě neplatné smlouvy čerpal finanční prostředky ve výši 31 414 Kč a žalobkyni uhradil částku 15 784,03 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. 15 629,97 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 15 629,97 Kč podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 15 629,97 Kč, tj. 58 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 11 261,43 Kč, tj. 42 % předmětu řízení, kdy soud přihlédl i k výši uplatněného úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu 16 % nákladů řízení (58-42). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 697 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 882 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 200 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dle z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí 400 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 432 Kč, tj. 16 % z částky 2 697 Kč.