108 C 68/2026-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen "Smlouva"), na základě níž, poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Využila k tomu výpočet maximálního limitu měsíční splátky prostřednictvím statistických modelů, do kterého zahrnula částku životního minima a normativních nákladů, žalovanou prověřila ve veřejně dostupných registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Získané informace vyhodnotila se závěrem, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaná vyčerpala finanční prostředky v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků ze smlouvy zaplatila , částka, . Čerpání úvěru bylo realizováno co do částky , částka, formou úhrady ceny spotřebního zboží, kdy žalobkyně tuto částku zaslala jako cenu zboží přímo prodejci společnosti , právnická osoba, ., co do částky , částka, vyčerpala žalovaná úvěrový limit převodem finančních prostředků na jiný bankovní účet a dále prostřednictvím úhrad kreditní kartou vyčerpala úvěrový rámec ve výši , částka, .2. Dne , datum, uzavřely žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce , částka, s tím, že z poskytnutého úvěru měla být společnosti , právnická osoba, . zaplacena cena , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet splátkou ve výši 4 % z vyčerpaného úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem ve výši , částka, měsíčně od , Anonymizováno, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru. V kartě klienta žalobkyně ke dni , datum, evidovala o žalované informaci, že má jako zaměstnanec příjem ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti činí , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , úvěrový rámec činí , částka, . Dále pak evidovala informaci, že v registrech SOLUS, NRKI, MVCR, CEE a ISIR nebyly k žalované nalezeny žádné negativní informace. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z karty klienta. Z listiny označené jako Ověření bonity MLS má soud za prokázáno, že žalobkyně kalkulovala příjem žalované částkou , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, , výši životního minima dospělého člena domácnosti , částka, , normativní náklady na bydlení částkou , částka, . Dodatek k úvěrové smlouvě ze dne , datum, obsahuje smluvní ujednání stran o navýšení úvěrového limitu na částku , částka, , jak má soud z obsahu dodatku za prokázáno.3. Z výpisu z účtu žalované za měsíc , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že žalované byl za , Anonymizováno, vyplacen příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek v celkové výši , částka, . Z jejího účtu odešla dne , datum, částka , částka, označená v popisku jako nájem, služby, splátka kauce. , jméno FO, obdržela prostřednictvím Revolut částku , částka, . Počáteční i konečný stav účtu byl v záporných hodnotách. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, má soud za prokázáno, že žalované byl na dítě narozené v , Anonymizováno, přiznán rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně.4. Z opisu výpisu čerpání úvěru má soud za prokázáno, že žalovaná v období od , datum, do , datum, vyčerpala na základě smlouvy č. , hodnota, celkem částku , částka, .5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky až do výše , částka, a žalovaná se zavázala vyčerpané finanční prostředky vrátit formou sjednaných splátek. V , Anonymizováno, se smluvní strany dohodly na změně výše úvěrového rámce a navýšily jej na , částka, . Smlouva o úvěru je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla k dispozici informaci od žalované o výši jejího příjmu, příjmech ostatních členů domácnosti a výši nákladů na bydlení. Tyto údaje však žádným způsobem neověřila, alespoň nic takového nebylo v řízení prokázáno. Teprve v roce , Anonymizováno, získala z výpisu z účtu žalované a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ověřenou informaci o tom, jaké jsou příjmy žalované a její základní výdaje (na bydlení). Získala však také ověřenou informaci, že žalované jsou vypláceny dávky státní sociální podpory v podobě mimo jiné také příspěvku na bydlení. Samotná skutečnost, že žalované je formou státní dávky vyplácen příspěvek na bydlení, svědčí o tom, že žalovaná nebyla sama ze svého příjmu schopna pokrýt ani náklady na bydlení. Přesto právě v době, kdy žalobkyně tuto informaci měla, došlo k navýšení úvěrového limitu na částku , částka, . Při uzavření smlouvy o úvěru, kalkulovala žalobkyně pouze zákonnou výši životního minima. Nezískala žádnou relevantní informaci o alespoň základních nutných životních výdajích žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o svém tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru a podstatném navýšení úvěrového rámce vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Takové poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru a podstatným navýšením úvěrového rámce vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované a uzavřená smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve sho