108 C 72/2026-60 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž, poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, a dne , datum, uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž, poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Před uzavřením obou smluv žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Využila k tomu výpočet maximálního limitu měsíční splátky prostřednictvím statistických modelů, do kterého zahrnula částku životního minima a normativních nákladů, žalovaného prověřila ve veřejně dostupných registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Získané informace vyhodnotila se závěrem, že žalovaný je schopen oba úvěry splácet. Poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný vyčerpal na základě v pořadí prvé smlouvy finanční prostředky v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků z této smlouvy zaplatil , částka, . Čerpání úvěru bylo realizováno co do částky , částka, formou úhrady ceny spotřebního zboží, kdy žalobkyně tuto částku zaslala jako cenu zboží přímo prodejci společnosti , právnická osoba, ., co do částky , částka, vyčerpal žalovaný úvěrový limit převodem finančních prostředků na jiný bankovní účet. Na základě v pořadí druhé smlouvy žalovaný vyčerpal finanční prostředky převodem na jiný bankovní účet v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků z této smlouvy zaplatil , částka, .2. Dne , datum, uzavřeli žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce , částka, s tím, že z poskytnutého úvěru měla být společnosti , právnická osoba, . zaplacena cena televizoru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet splátkou ve výši 4 % z vyčerpaného úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 29,70 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši , částka, měsíčně, je , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnosti a bydlí v , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Dne , datum, uzavřeli žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet splátkou ve výši 3,166 % z vyčerpaného úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 25,88 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši , částka, měsíčně, je , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnosti a bydlí v , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a dohledání informací o činnosti klienta.3. Z karet klienta a úvěrových zpráv má soud za prokázáno, že před uzavřením v pořadí prvé smlouvy o úvěru měla žalobkyně od žalovaného informace, že dosahuje mzdy ve výši , částka, a měsíční výdaje domácnosti činí , částka, . Dále pak evidovala informaci, že v registrech SOLUS, NRKI, MVCR, CEE a ISIR nebyly k žalované nalezeny žádné negativní informace. Před uzavřením v pořadí druhé smlouvy o úvěru měla od žalovaného informace o tom, že dosahuje mzdy ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti činí , částka, . V registrech SOLUS, NRKI, MVCR, CEE a ISIR nebyly k žalované nalezeny žádné negativní informace. V době uzavření obou smluv měl kontokorentní úvěr ve výši , částka, .4. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že žalovanému byla vyplacena mzda ve výši , částka, , platil si formou trvalého příkazu penzijní spoření částkou , částka, , od žalobkyně obdržel částku , částka, , od , Jméno žalovaného, obdržel částku , částka, s poznámkou k platbě ve znění „Půjčka“. Žádné povinné platby s výjimkou penzijního spoření nejsou z výpisu z účtu patrny. Společnosti , Anonymizováno, žalovaný zaplatil částku , částka, . Na počátku i konci období se stav účtu pohyboval v záporných hodnotách.5. Z opisu výpisu čerpání úvěru má soud za prokázáno, že žalovaný v období od , datum, do , datum, vyčerpal na základě smlouvy ze dne , datum, celkem částku , částka, a v období od , datum, do , datum, na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, částku , částka, .6. Mezi žalobkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřeny ve dnech , datum, a , datum, dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše , částka, a , částka, a žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit formou sjednaných splátek. Smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvami spotřebitelskými. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím obou úvěrů vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla k dispozici informaci od žalovaného o výši jeho příjmu a výši měsíčních nákladů domácnosti s tím, že se mělo jednat o domácnost svobodného bezdětného muže žijícího v podnájmu. Tyto údaje však žádným způsobem neověřila, alespoň nic takového nebylo v řízení prokázáno. Navíc výše nákladů domácnosti uvedené v případě v pořadí prvé smlouvy částkou , částka, je nepravděpodobně nízká. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc , Anonymizováno, si žalobkyně před uzavřením v pořadí druhé smlouvy o úvěru ověřila výši příjmu žalovaného, avšak hodnoty stavu jeho účtu se na začátku i konci tohoto měsíce pohybovaly v záporných hodnotách, a to přestože, kromě mzdy obdržel od žalobkyně částku , částka, a dále částku , částka, označenou jako půjčka. Naopak zaplatil částku , částka, ve prospěch společnosti , Anonymizováno, , tedy ve prospěch , Anonymizováno, . Z výpisu z účtu není patrno, zda a jakou výši hradí žalovaný na bydlení jako základní životní výdaj člověka žijícího v nájemním, resp. podnájemním bydlení. Při uzavření smluv o úvěru, kalkulovala žalobkyně pouze zákonnou výši životního minima žalovaného. Nezískala žádnou relevantní informaci o alespoň základních nutných životních výdajích žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o svém tvrzení, že před uzavřením smluv o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Takové poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uzavřené smlouvy o úvěru jsou z tohoto důvodu neplatné. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě v pořadí prvé neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Na základě v pořadí druhé neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . V případě v pořadí prvé smlouvy je tak bezdůvodné obohacení žalovaného zaplaceno. V případě druhé smlouvy rozdíl dvou částek ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanov