109 C 101/2026-52 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 22 936,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 398 Kč od 3. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 30. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto 30 000 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas, dluží žalobkyni na jistině 19 398 Kč, 1 500 Kč za smluvní pokutu, 2 038,35 Kč na úrocích z úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když smlouva byla doručena soudu v elektronickém formátu, na smlouvě není připojen podpis žalovaného, není připojen elektronický podpis, který by bylo možno ověřit.4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, jedná se o pohledávku ve výši 26 017,04 Kč ze smlouvy č. , hodnota, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek.6. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . č. , hodnota, za listopad 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil 742,27 Kč, konečný zůstatek -7 256,15 Kč. Na účet bylo připsáno 33 000 Kč, z účtu odešlo 40 998,42 Kč. K účtu byl sjednán kontokorent ve výši 10 000 Kč. Nebyly provedeny platby ve výši 6 868 Kč SIPO a 4 781,25 Kč inkaso , Anonymizováno, , jelikož na účtu nebyl dostatek disponibilního zůstatku. Z oznámení o odchozí platbě , právnická osoba, . soud zjistil, že ve prospěch účtu č. , hodnota, byla zaslána částka 30 000 Kč 30. 12. 2022 z účtu č. , hodnota, .7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti č. smlouvy , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný má náklady na bydlení 6 336 Kč, hypotéku 4 281 Kč, splátky úvěru 6 231,28 Kč, jiné závazky 2 000 Kč, jeho čistý příjem činí 35 075 Kč jako mzda. Žalovaný byl prověřován v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku a v registru CRIF. Žalovaný nebyl prověřován v Centrální evidenci exekucí v registru CRIBIS, v registru NRKI, z výplatních pásek, z písemných potvrzení o výši příjmu, z daňového přiznání, z důchodového výměru, z nájemní smlouvy, z oficiálních údajů o životním a existenčním minimu. Žalovaný měl být prověřován telefonicky u zaměstnavatele, z výpisu z bankovního účtu a z příslušných databází a registrů.8. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala dle ustanovení § 1882 odst. 2 o. z. oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025. Danou věc soud dále posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu. Žalobkyně však neprokázala, že by tvrzená úvěrová smlouva byla uzavřena. Úvěrová smlouva, jež byla soudu předložena, byla doručena v elektronické podobě. Dokument neobsahuje podpis žalovaného, neobsahuje ani elektronický podpis žalovaného, který by bylo možno ověřit. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to ústní, písemné či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný samotný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a také integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Žalobkyně neprokázala, že by po připojení určitých dat sloužících k podpisu nebylo možno upravovat znění smlouvy. I kdyby žalobkyně však prokázala uzavření smlouvy, musela by tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26 však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Na základě shora uvedeného je pak budoucí věřitel také povinen učinit odpovídající závěr, zda bude v možnostech dlužníka úvěr řádně a včas splácet. Nejedná se tedy pouze o formální úkon. Z výpisu z banky za listopad 2022 jednoznačně vyplývá, že žalovaný, i když má sjednán kontokorent, není schopen hradit své závazky, jelikož pro nedostatek finančních prostředků nejsou provedeny platby za více než 11 000 Kč. Navíc žalovaný v době žádosti o další úvěr, již byl povinen hradit splátky ze dvou úvěrových smluv. Smlouva o úvěru i v případě prokázání uzavření by tak byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná pro nedostatečné prověření solventnosti žalovaného. Soud však zavázal žalovaného k vydání částky, které se mu dostalo do dispozice, po odečtení již provedených plateb ve prospěch tvrzené úvěrové smlouvy. Bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla od právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka 30 000 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 16 050 Kč. Proto byl žalovaný zavázán k vydání rozdílu, a to částky 13 950 Kč. Pokud žalovaný uhradil částku vyšší, bylo na něm, aby tuto skutečnost tvrdil a prokázal. Žalovaný byl však ve sporu nečinný. Právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která poskytuje ve spotřebitelských vztazích úvěry, a i když uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně neprokázala, soud neshledal důvod, pro který by měl vůči tomuto spotřebiteli postupovat rozdílně v rámci vydání částky a úročení dluhu. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch a neúspěch obou účastníků je v podstatě stejný.