109 C 430/2025-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 122 958,68 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 348,67 Kč od 16. 10. 2025 do 24. 10. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 122 958,68 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli 18. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu byl sjednán úvěrový rámec 124 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně a včas, svůj závazek však nedodržel. Žalovaný celkově načerpal částku 143 046 Kč a z titulu smlouvy o úvěru uhradil 35 350 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně se domáhá jistiny 121 059,20 Kč, poplatků za pojištění 969,48 Kč, nákladů na vymáhání 430 Kč, smluvních pokut 500 Kč, neuhrazené splátky za pojištění jsou obsaženy v sedmé až desáté splátce, a to 323,16 Kč, 323,16 Kč, 37,46 Kč a 285,70 Kč. Smluvní pokuta ve výši 500 Kč je požadována dle čl. 7.1 úvěrových podmínek, kdy žalobkyně je oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu 500 Kč.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, poukazoval na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti a z tohoto důvodu je smlouva neplatná. Uvedl, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Jedná se však o spotřebitelský vztah.3. Z karty klienta soud zjistil, že žalovanému žalobkyně poskytla revolvingový úvěr, výše úvěru 124 000 Kč. Žalovaný měl příjem jako zaměstnanec ve výši 22 000 Kč, měsíční výdaje 9 500 Kč. Tato karta klienta nese datum 24. 10. 2025, kdy smlouva o úvěru měla být uzavřena 18. 12. 2024. Z ověření bonity soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 22 000 Kč. Z tohoto bylo odečteno 4 860 Kč jako životní minimum dospělých členů domácnosti, 5 312 Kč splátky jiným společnostem a 1 464 Kč jako výše splátky schváleného úvěru. Dále bylo odečítáno 8 651 Kč, když žalovaný v žádosti uvedl, že výdaje na bydlení činí 6 500 Kč a jak je již shora uvedeno, bylo odečítáno 5 312 Kč jako splátky jiným společnostem, když žalovaný uvedl, že žádné splátky nemá.4. Ze smlouvy o flexibilní půjčce, revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu, kdy ve smlouvě je uvedeno, že výše úvěrového rámce činí 50 000 Kč. Z výpisu čerpání splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný celkově načerpal na jistině 143 046 Kč a z titulu smlouvy o úvěru uhradil 35 350 Kč.5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že proti žalovanému bylo v minulosti vedeno insolvenční řízení, kdy 11. 3. 2021 bylo vydáno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení žalovaného.6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., žalobě vyhověl jen zčásti. V řízení žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 18. 12. 2024, kdy z výpisu čerpání bylo zjištěno, že celkem z revolvingového úvěru žalovaný načerpal 143 046 Kč a uhradil částku 35 350 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně zkoumala solventnost žalovaného. Z provedeného dokazování však soud zjistil, že žalobkyně solventnost žalovaného řádně nezkoumala. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26 vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud by žalobkyně učinila náhled do insolvenčního rejstříku, který je veřejně přístupný, musela by zjistit, že v minulosti proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení, které bylo ukončeno v březnu 2021 splněním oddlužení. Žalovaný uvádí v žádosti o uzavření úvěru, že nemá žádné splátky úvěru. Žalobkyně však sama zjišťuje, že žalovaný neuvádí pravdivé údaje, když byly zjištěny splátky jiným společnostem z výpisu NRKI ve výši 5 312 Kč. S ohledem na tyto informace tak měla žalobkyně dojít k závěru, že žalovaný, ač v minulosti již byl v insolvenci, má další splátky úvěrů či zápůjček a tyto před žalobkyni tají. Smlouva o úvěru tak s žalovaným za těchto okolností neměla být uzavřena. Pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi tím, čeho se mu dostalo, a to částky 143 046 Kč a částky 35 350 Kč, kterou již uhradil, proto byl zavázán k vydání částky 107 696 Kč. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 13 877,40 Kč. Celé náklady řízení by činily 21 026,40 Kč. Tyto sestávají z částky 12 040 Kč za dva úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996. Sb. činí 6 020 Kč (převzetí věci, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány dva režijní paušály po 450 Kč. Z výše uvedených částek bylo přiznáno 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně ve výši 2 717,40 Kč. Za sepis předžalobní výzvy byl přiznán jeden úkon nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 450 Kč, když předžalobní výzvu sepisovala sama žalobkyně, a to dne 1. 10. 2025. Další předžalobní výzvy (včetně výzvy sepsané advokátem) nejsou účelně vynaloženými náklady, které by bylo možno žalobkyni přiznat. Na nákladech řízení bylo také přiznáno 4 919 Kč za zaplacený soudní poplatek. Při výpočtu úspěchu a neúspěchu je nutno kapitalizovat příslušenství žaloby, které v petitu žaloby není kapitalizováno, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tedy 13. 4. 2026. Celý předmět řízení tak činí 129 931,95 Kč (122 958,68 Kč + 348,67 Kč + 6 624,60 Kč). Žalobkyně měla ve věci 83 % úspěch, 17 % neúspěch. Při odečtení neúspěchu od úspěchu má nárok na 66 % z celkových nákladů řízení.