115 C 59/2026-23 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 039 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 20. 5. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původní věřitelky – společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 11. 3. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 14 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 2 039 Kč ve lhůtě do 19. 5. 2025. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud neuhradil ničeho na poskytnutý úvěr. Dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, avšak pokud by soud tuto skutečnost neměl za prokázanou, pak žalobkyně navrhuje posouzení žalobního nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení žalované pohledávky a rovněž předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/19963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do jeho vlastních rukou dne 27. 4. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a rovněž sp. zn. , spisová značka, , jednání je zapotřebí nařídit tam, kde tvrzení účastníků jsou sporná (Nejvyšší soud hovoří o diametrálně odlišných tvrzeních stran řízení) a skutkový stav věci nelze zjistit na základě předložených listinných důkazů. V našem případě je žalovaný pasivní, proto nevznikl spor mezi tvrzeními účastníků. Je na žalovaném, aby aktivně bránil svá práva dle zásady vigilantibus iura scripta sunt. Soud má za to, že účastníci souhlasí s postupem podle § 115a o. s. ř., skutkový stav soud posoudil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní, na kterou byla pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek postoupena žalovaná pohledávka.b) Z dopisu ze dne 16. 10. 2025 bylo zjištěno, že společnost Zaplo Finanace s. r. o. oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.c) Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 11. 3. 2025 společnost , právnická osoba, a žalovaný, předmětem Smlouvy byl úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 30denní lhůtě ode dne jeho poskytnutí. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný podepsal smlouvu za pomocí prostředků komunikace na dálku – uvedením verifikačního kódu. Žalovaný uvedl bydliště na adrese , adresa, .d) Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 14. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .e) Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 11. 3. 2025 částku 14 000 Kč.f) Z dopisu ze dne 16. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Z Potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že dne 20. 10. 2025 zástupkyně žalobkyně zaslala poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného dle Smlouvy.5. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 14 000 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného z právního titulu Smlouvy částku 14 000 Kč, kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud neuhradil, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni této částky jakožto dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesl proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky.“ Naopak nelze po žalobkyni požadovat, aby prokazovala, zda byl žalovaný schopen plnit jistinu spotřebitelského úvěru v době, kdy byl k tomu žalobkyní vyzván. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky dopisem ze dne 16. 10. 2025, který byl dne 23. 10. 2025 doručen žalovanému (§ 573 o. z.) a ve kterém byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy (dne 26. 10. 2025 byla neděle, proto se lhůta k plnění posouvá na pondělí 27. 10. 2025). Dnem 28. 10. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úroky z prodlen