117 C 155/2026-23 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2026:117.C.155.2026.23 Datum: 2026-07-16 Předmět: 38 992 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízenísmlouva o zápůjčcepracovní poměrdokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 38 992 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -516605 ve výši , částka, (skládající se z půjčené částky , částka, a souhrnného poplatku , částka, ), podle které měla žalovaná splácet týdně , částka, . Zaplatila pouze částku , částka, . V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od doby předepsané splatností smlouvy, žalobkyně jako datum splatnosti určuje na , datum, a datum prodlení ke dni , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle čestného prohlášení žalované a dle jeho lokality a kontrolu předložených dokumentů dle karty klienta.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den , datum, a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala věřiteli tento úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, (při zápůjční úrokové sazbě 63,33 % ročně), dále s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem tedy částku , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátka bude splatná dne , datum, a další vždy do 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti převzala celou poskytnutou jistinu úvěru ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, je datována evidenční karta klienta, v níž žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí jako spolubydlící, má jedno nezaopatřené dítě, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši , částka, , výdaje na nájemní bydlení ve výši , částka, , životní minimum ve výši , částka, a nebankovní závazky ve výši , částka, měsíčně (prokázáno evidenční kartou klienta ze dne , datum, ). Žalovaná na sjednané splátky uhradila pouze 6 plateb v celkové výši , částka, . Nedoplatek tak byl vyčíslen na , částka, (prokázáno platební historií smlouvy). Předžalobní upomínkou zaslanou žalované doporučeně dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -516605 nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, a podacím archem).4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně předala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s úrokem a dalšími poplatky ve sjednaných týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena pouze karta klienta, z níž je zřejmé, že žalobkyně měla informace o příjmech a výdajích pouze z tvrzení žalované, příjmy žalované nebyly nijak ověřeny, ohledně výdajů žalované se žalobkyně spokojila s tvrzenými náklady na bydlení a dále kalkulovala s výši jakéhosi životního minima bez toho, aby získala reálnou představu, jaké jsou alespoň základní povinné výdaje žalované. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně a s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 o. z. absolutně neplatná, přičemž se k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku , částka, , pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnila, a to dle tvrzení žalobkyně částkou v celkové výši , částka, . Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na úhradu poskytnuté jistiny úvěru. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky , částka, (poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, – úhrada ve výši , částka, ). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.5. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán ani nárok na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., když žalovaná se dosud s úhradou do prodlení nedostala. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny.6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.