130 C 153/2026-24 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2026:130.C.153.2026.24
Datum: 2026-07-13
Předmět: 31 297,69 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: 31 297,69 Kč s příslušenstvím (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka , Anonymizováno, ) ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl splatný nejpozději , datum, . V rámci registrace žalovaného na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr nesplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal dne , datum, v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, .4. Z úvěrové smlouvy, , Anonymizováno, , občanského průkazu žalovaného a application details soud zjistil, že mezi , Anonymizováno, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl sjednán úvěrový limit ve výši , částka, za úrok ve výši 146,949 % ročně. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že peníze potřebuje na neočekávané výdaje, že měsíčně vydělá jako operátor výroby , částka, a jeho měsíční výdaje činí , částka, , nemá děti a je svobodný.5. Ze soupisu transakcí – čerpání a úhrad a z jednotlivých potvrzení o výplatě na účet č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný z úvěrového rámce za dobu od , datum, do , datum, vyčerpal celkem , částka, a za dobu od , datum, do , datum, celkem uhradil , částka, .6. Z faktury s VS: , var. symbol, soud zjistil, že původní věřitelka vyčíslila dluh ke dni , datum, na částku , částka, .7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, jejího dodatku, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení částky , částka, .9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi , Anonymizováno, žalovaným dne , datum, . Na základě smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému na jeho účet celkem , částka, a žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil rovněž , částka, . Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. K tvrzení o tom, že původní věřitelka ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobkyně nabídla pouze výpis z aplikace s žádostí žalovaného o úvěr, která sama o sobě není dostatečným důkazem zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Protože se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, nemohla být o tomto nedostatku poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému , částka, , které žalovaný původní věřitelce před postoupením pohledávky vrátil, nepřichází tak v úvahu ani plnění z titulu bezdůvodného obohacení podle § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl procesně úspěšný v plném rozsahu, v tomto řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)