130 C 165/2026-67 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, , který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, od , datum, za úrok ve výši nominální úrokové sazby 73,37 % ročně. Součástí splátek bylo pojistné na pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a prostřednictvím databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla také ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neuhradil jedinou splátku, žalobkyně proto ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny po zesplatnění ve výši , částka, , smluvních pokut za prodlení se třemi splátkami ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splátkami ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z listiny označené hodnocení klienta, výpisů z registru SOLUS a NRKI a historie pohybu na účtu soud zjistil, že žalobkyně vycházela při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr z celkového příjmu ve výši , částka, , který žalovanému plynul ze zaměstnání. Na tento příjem žalobkyně započetla výdaje žalovaného v celkové výši , částka, , které se skládaly z životního minima ve výši , částka, a nákladů na bydlení ve výši , částka, . Dle uvedených údajů byl žalovaný svobodný a bydlel v družstevním bytě. Žalovaný byl zaměstnán u , právnická osoba, , kde si vydělal za červen , částka, . Ke dni , datum, nebyl žalovaný evidován v databázi SOLUS, v Nebankovním registru klientských informací měl žalovaný ke dni , datum, evidován úvěrový dluh v celkové výši , částka, a úvěrový limit ve výši , částka, .4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, s dodatkem č. , hodnota, a přílohou, přihlášky do pojištění, potvrzení o pojištění, dokladů o přijaté sms a verifikační platbě, kopie občanského průkazu, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem a dodejkou, dokladu o vyplacení a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 73,37 % ročně. První splátka byla splatná , datum, , poslední splátka pak , datum, . Součástí splátky byla měsíční úhrada pojištění schopnosti splácet. , adresa, 000 Kč byla žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . Na úvěr žalovaný neuhradil ničeho.5. Z výzev ze dne , datum, , , datum, a z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se dostal od počátku do prodlení s úhradami splátek, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Doklady o odeslání těchto listin nebyly předloženy.6. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. , hodnota, .7. Z ostatních důkazů soud nečinil žádné významné závěry.8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 73,37 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši po , částka, počínaje , datum, a konče , datum, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že v době před uzavřením smlouvy byl žalovaný zaměstnán s měsíčním příjmem kolem , částka, , současně bylo prokázáno, že žalovaný byl zatížen úvěrovými dluhy přesahujícími , částka, . Už tato skutečnost vede soud k závěru, že žalovaný nebyl od počátku schopen úvěr splácet a žalobkyně úvěruschopnost žalovaného vyhodnotila nesprávně. Výdajovou stránkou žalovaného se tak soud blíže ani nezabýval, ačkoli z předložených listin je zřejmé, že žalobkyně vycházela z částky životního minima, pokud jde o výdaje na živobytí žalovaného, a ze statistických údajů, pokud jde o náklady na bydlení. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona. Na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému , částka, , z nichž žalovaný žalobkyni nevrátil ničeho. Žalobkyně má proto v souladu s posledně citovaným zákonným ustanovením právo na vrácení částky , částka, . Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v poměrné výši 16 %, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze z 58 %. Pro účely stanovení procesního úspěchu přitom soud vycházel z jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni tak byla přiznána poměrná část nákladů řízení sestávající z advokátní odměny za čtyři úkony právní služby ve výši , částka, , náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , náhrady cestovného osobním automobilem na elektrický pohon z , adresa, a zpět ve výši , částka, , náhrady za promeškaný čas ve výši , částka, , 21% DPH ve výši , částka, a soudního poplatku ve výši , částka, , celkem , částka, , z toho 16 % činí , částka, .