130 C 383/2025-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovanou. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat postupně úvěr až do výše , částka, . Žalobkyně vyplatila na její účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaná úvěr nesplácela. Z důvodu prodlení žalované se splátkami, žalobkyně smlouvu ke dni , datum, vypověděla. Žalované vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši , částka, , která byla vypočtena jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, předpisu denních splátek, přehledu bankovních transakcí a výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, s možností čerpání do , datum, za úrok ve výši 1,066 % denně. Takto žalobkyně vyplatila na účet žalované dne , datum, částku , částka, . Úvěr se žalovaná zavázala vrátit s úrokem a poplatku za vyplacení tranše úvěru v denních splátkách od , datum, .4. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, z bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, byl žalované vyplacen invalidní důchod 3. stupně ve výši , částka, . Počáteční zůstatek na účtu činil , částka, , konečný zůstatek minus , částka, .5. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná žila v domácnosti s 1 osobou, její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činily , částka, , na půjčky , částka, , ostatní nezbytné výdaje , částka, a ostatní zbytné výdaje , částka, měsíčně. Ověřený čistý příjem žalované činil , částka, . Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši , částka, , tak činil disponibilní příjem žalované , částka, .6. Z mailové zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne , datum, k úhradě dluhu ve výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, .8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní a provedených k důkazu soud nečinil žádné právně relevantní závěry o skutkovém stavu.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované částku , částka, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované a k tomu předložila listiny vyhotovené žalobkyní, a to listiny označené Identifikovatelné příjmy a Výpis o posouzení úvěruschopnosti. Tyto listiny samy o sobě nemají vypovídací hodnotu. Z výpisu z účtu žalované, jímž bylo prokázáno čerpání úvěru, navíc soud zjistil, že příjem žalované ve výši , částka, , z něhož žalobkyně vycházela, je invalidním důchodem 3. stupně a že finanční situace žalované nesvědčila závěru, že by byla schopna úvěr splácet, když počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek byl záporný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být o tomto nedostatku soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované , částka, , přičemž žalovaná žalobkyni z téhož titulu neuhradila ničeho, je žalovaná povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni částku , částka, .10. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.