130 C 413/2025-18 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, . ze smlouvy o službě Twisto účet uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný oprávněn realizovat platby za zboží a služby a hradit vyúčtování plateb. Žalovaný takto uskutečnil v době od , datum, do , datum, celkem , hodnota, platby za zboží a služby v celkové výši , částka, . Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku z prodlení ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žalovaný učinil nesporným, že uzavřel tvrzenou smlouvu a na jejím základě v prosinci 2023 vyčerpal částku , částka, , kterou neuhradil. Odůvodnil to tím, že byl bez práce a neměl žádné peníze na jídlo a pokrytí dalších životních potřeb.3. Ze smlouvy o službě Twisto účet uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným, kopie občanského průkazu žalovaného, smlouvy o poskytování služby Twisto uzavřené mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, , výpisu transakcí, objednávek a vyúčtování za prosinec 2023 soud nečinil s ohledem na skutečnost, že žalovaný učinil žalobní tvrzení nespornými, žádné skutkové závěry.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi původní věřitelkou , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a jejím předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy o Twisto účtu uzavřené dne , datum, .5. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že žalovanému byly dne , datum, zaslány předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky, v nichž byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do tří dnů.6. Po provedeném dokazování a na základ shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, . ze smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne , datum, , kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy žalovaný vyčerpal prostřednictvím tzv. Twisto účtu v prosinci 2023 částku , částka, , kterou nevrátil. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně ani netvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného ani nepředložila žádné důkazy, které by tomu nasvědčovaly. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by soudem v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o tom, že soud nemá za splněnou povinnost tvrzení a důkazní povinnost žalobkyně stran prokázání schopnosti žalovaného úvěr splácet. Sám žalovaný uvedl, že služeb Twisto účtu využíval, protože neměl peníze. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl spor o tom, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku , částka, , je žalovaný povinen vyplacenou částku v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch obou účastníků řízení byl stejný.