15 C 45/2025-87 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou vedenou u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 45/2025 domáhala zaplacení částky 280 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 27. 10. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 6. 2024 utrpěla pracovní úraz, kvůli kterému byla v pracovní neschopnosti od 12. 7. 2024 do 31. 8. 2025, čímž jí vznikla ztráta na výdělku ve výši 93 381 Kč. Dále požadovala náhradu bolestného (14 849 Kč), náhradu za ztížení společenského uplatnění (169 708 Kč) a náhradu nákladů léčení (2 120 Kč).2. Žalobou vedenou u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 5/2026 žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 315 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 9. ledna 2025 do zaplacení. Tuto žalobu odůvodnila rovněž tím, že dne 21. 6. 2024 utrpěla pracovní úraz a žalovaná s ní rozvázala pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce, neboť žalobkyně pozbyla způsobilost vykonávat dosavadní práci. Jelikož byla žalobkyně přesvědčena, že důvodem ztráty pracovní způsobilosti byl pracovní úraz, požadovala jednorázovou náhradu podle § 271ca zákoníku práce ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku ve výši 315 000 Kč.3. Jelikož obě tyto věci spolu skutkově souvisí, soud je v souladu s ustanovením § 112 odst. 1 o. s. ř. spojil ke společnému projednání a rozhodnutí, věc byla nadále vedena pod sp. zn. 15 C 45/2025.4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že pracovní úraz utrpěla dne 21. 6. 2024. K úrazu došlo tak, že žalobkyně sundávala pivní přepravky, které neudržela a přepravky začaly padat. Jedna přepravka udeřila žalobkyni do temene hlavy, před zbytkem padajících přepravek chtěla žalobkyně utéct, ale pravým ramenem narazila do plných stojících přepravek, což ji odrazilo na levou stranu a pak zpětně na pravou stranu. Žalobkyně nahlásila pracovní úraz paní , jméno FO, , záznam o úrazu nebyl sepsán. Žalobkyně pracovala s bolestmi ještě několik směn, ale nárazem si vymkla ramenní kloub, popraskaly jí vazy a pravá klíční kost jí začala vystupovat směrem ven. Za této situace žalobkyně dne 12. 7. 2024 navštívila lékaře a nastoupila na pracovní neschopnost.5. Žalovaná navrhovala zamítnutí obou žalob. Namítala, že má pochybnosti o tom, zda k tvrzenému pracovnímu úrazu vůbec došlo a pokud ano, zda se tak stalo způsobem popsaným v žalobě. Žalobkyně nepodala jednoznačnou informaci o datu a čase, kdy mělo k úrazu dojít. Nejprve sdělila zaměstnavateli, že se jí úraz přihodil ve dnech 19. 6. až 26. 6. 2024 a výslovně uvedla, že si datum nepamatuje. Ošetřujícímu lékaři dne 12. 7. 2024 sdělila, že úraz utrpěla před jedním až jedním a půl měsícem, což odpovídá době od konce května do poloviny června 2024. V rámci interního šetření sdělila, že úraz se stal 20. 6. 2024 a poté v následující písemné komunikaci tvrdila, že se stal dne 21. 6. 2024. Žalovaná popřela, že žalobkyně nahlásila úraz své nadřízené , jméno FO, , k oznámení pracovního úrazu zaměstnavateli ze strany žalobkyně nedošlo. O údajném pracovním úrazu žalobkyně byl zaměstnavatel vyrozuměn až 29. 1. 2025. Žalovaná nezaznamenala na žalobkyni žádné změny zdravotního stavu po údajném úraze. Z lékařské zprávy ze dne 12. 7. 2024 je navíc zjevné, že žalobkyně navštívila lékaře proto, že předchozího dne uklouzla na schodech. Důvodem, který přiměl žalobkyni vyhledat lékařské ošetření, byla evidentně tato událost, nikoliv údajný pracovní úraz.6. Podle ust. § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274).7. Podle ust. § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.8. Podle ust. § 271ca odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném od 1. 6. 2025 zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada podle věty první rovněž v případě, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou z téhož důvodu.9. Z výše citovaných ustanovení zákoníku práce vyplývá, že podkladem pro nároky zaměstnance uvedené v ust. § 271ca a § 269 zákoníku práce je existence pracovního úrazu. Soud se proto v řízení zaměřil na zkoumání této otázky, která mezi účastníky byla sporná.10. Žalobkyně tvrdila, že pracovní úraz utrpěla dne 21. 6. 2024 tak, jak je shora popsáno. Tvrdila dále, že poté, co se vrátila „z lahvárny na obchod“, nahlásila nadřízené, že se jí stal pracovní úraz. Žádný záznam o úrazu s ní nebyl sepsán. Dále žalobkyně tvrdila, že po úrazu pracovala jako dříve, avšak její zdravotní stav se zhoršoval, proto se dne 12. 7. 2024 nechala ošetřit v Nemocnici v , adresa, . Při pracovním úrazu si žalobkyně vymkla ramenní kloub, popraskaly jí vazy a pravá klíční kost jí začala vystupovat směrem ven. V důsledku pracovního úrazu byla žalobkyně dlouhodobě neschopná práce. Poté jí byla dána výpověď z pracovního poměru dne 17. 10. 2025 podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k výkonu práce ze dne 15. 10. 2025, podle kterého žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce pro obecné onemocnění (srov. výpověď z pracovního poměru, lékařský posudek ze dne 15. 10. 2025). U pracovního úrazu, který se žalobkyni měl přihodit, nebyl nikdo přítomen.11. Žalobkyně podporovala svá tvrzení účastnickou výpovědí, kde popsala úrazový děj tak, jak je uvedeno v žalobě. Dále uvedla, že po úrazu šla za svou nadřízenou , jméno FO, a sdělila jí, že jí spadly přepravky na hlavu. Jmenovaná se „usmála a řekla, že taky už ji několikrát ty bedny spadly na hlavu“. Záznam o úrazu sepsán nebyl. Žalobkyně navštívila dne 12. 7. 2024 lékaře a poté, co jí byla vypsána pracovní neschopnost, telefonovala své nadřízené , jméno FO, a řekla jí, že bude delší dobu na nemocenské v důsledku výše uvedeného úrazu. Jmenovaná nadřízená na to nereagovala. Žalobkyně úraz řešila s , jméno FO, , oblastním ředitelem žalované, s nímž se sešla dne 2. 10. 2024, kdy měla stále problémy se zraněnou rukou. Sdělila mu, že pokud se její stav vyléčí do konce roku, pak to „nechá být a pracovní úraz nebude řešit“. Pokud se tak však nestane a „žalobkyně bude práce neschopná déle, pak se věc bude muset řešit jako pracovní úraz“. Žalobkyně předložila lékařskou zprávu ze dne 12. 7. 2024 z urgentního příjmu Nemocnice v , adresa, , kde ošetřujícímu lékaři sdělila, že „před jedním až jedním a půl měsícem sundávala v práci přepravky a ty jí spadly na hlavu. Ta stále bolí, v bezvědomí nebyla, nezvracela, u toho upadla dozadu. Včera uklouzla na schodech a bolí jí žebra vlevo“. Žalobkyni byla při tomto ošetření diagnostikovaná sternoklavikulární luxace, pohmoždění hlavy a pohmoždění poloviny hrudníku (srov. lékařská zpráva ze dne 12. 7. 2024).12. Žalobkyně prokazovala existenci pracovního úrazu rovněž výpověďmi svědků. Svědkyně , jméno FO, (sousedka žalobkyně) uvedla, že žalobkyně jí ukázala někdy v druhé polovině června roku 2024 na zahradě, že má poraněné rameno a hlavu, a sdělila jí, že k tomuto zranění přišla v práci. Žalobkyně této svědkyni rovněž řekla ještě před tím, než nastoupila na nemocenskou, že spadla na schodech v práci. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je zaměstnána u žalované a u žádného zranění, které měla žalobkyně utrpět, nebyla přítomna. Žalobkyně jí řekla, že na ni spadly v práci bedny v lahvárně. Lahvárna je úzká, měří asi 2 m. Žalobkyně svědkyni ukázala zraněné rameno, kde měla vystouplou klíční kost.13. Další svědkyně , jméno FO, , která pracovala u žalované do července 2024 jako prodavačka, uvedla, že u žádného úrazu žalobkyně přítomna nebyla. Žalobkyně v červnu 2024 přišla na informace, kde si stěžovala, že na ni spadly bedny v lahvárně, byla bledá a stěžovala si na bolest ramene. Svědek , jméno FO, , který je zaměstnán u žalované až dosud, rovněž uvedl, že nebyl přítomen úrazu žalobkyně, o celé události se doslechl. V práci pozoroval, že žalobkyně má zdravotní problémy, byla bledá, ukázala mu, že má něco s ramenem, které měla nateklé.14. Výše uvedenými důkazy pracovní úraz, který se měl žalobkyni přihodit dne 21.6.2024, nebyl prokázán.15. Především je nutno zdůraznit, že u údajného pracovního úrazu žalobkyně nebyl nikdo jiný přítomen. Všichni výše jmenovaní svědci tedy nemohou potvrdit, že se úr