Okresní soud v Karviné 20 C 152/2026-33 – Náklady řízení

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 2. 3. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 77 602,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že se jedná o cenu za plyn, který dodala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9. 8. 2021 v období od 28. 9. 2022 do 1. 1. 2023 do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 78 238,87 Kč a žalovaný uhradil 636,40 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 1. 2026 předžalobní výzvu. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože je žalovaný státním příslušníkem Saudské Arábie s trvalým pobytem na území České republiky, musel se soud nejdříve zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudu. Mezinárodní pravomoc českého soudu soud dovodil z § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle něhož je pravomoc českých soudů dána tehdy, jsou-li podle českých procesních předpisů příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Vzhledem k tomu, že žalovaný má trvalý pobyt v České republice a předmětem řízení je závazek související s odběrným místem na adrese , adresa, , je k projednání věci příslušný zdejší soud. Soud při určení rozhodného práva vycházel z čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Soud tedy bude v tomto řízení aplikovat český právní řád, neboť žalobkyně má své sídlo v České republice.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 31. 7. 2026, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky dne 9. 8. 2021 má soud za prokázáno, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , plyn a žalovaný se zavázal za jeho dodávku hradit měsíční zálohy 1 640 Kč do nejbližšího vyúčtování a hradit cenu dle ceníku žalobkyně po provedeném vyúčtování. Opravnou fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 4. 9. 2024 a splatnou dne 18. 9. 2024 vyúčtovala žalobkyně žalovanému cenu za spotřebovaný plyn v období od 28. 9. 2022 do 1. 1. 2023 v celkové částce 78 238,87 Kč. K úhradě celkové dlužné částky 91 047,90 Kč byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2026, která byla téhož dne žalovanému odeslána.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa plyn, a to na základě kupní smlouvy sjednané podle ustanovení § 2079 a násl. o. z. a dle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalobkyně jako prodávající splnila řádně své povinnosti vyplývající z tohoto smluvního vztahu tím, že dodala žalovanému plyn, což nebylo žádným způsobem zpochybněno, a má proto nárok na zaplacení kupní ceny za jeho dodání ve výše uvedeném období. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na tuto částku uhradil něčeho nad rámec započtené platby 636,40 Kč, a proto mu soud uložil zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku 77 602,47 Kč včetně úroku z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen zcela úspěšné žalobkyni, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 20 058 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 105 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) v celkové výši 12 660 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 77 602,47 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 4 220 Kč, 3 režijní paušály po 450 Kč, tj. 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 2 943 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.8. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.