21 C 127/2026-24 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 18 480 Kč s zákonným úrokem z prodlení od 18. 6. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne 7. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytl částku 18 480 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ani přes upomínky nevrátil, úvěr byl zesplatněn ke dni 17. 6. 2024 a pohledávka byla následně na žalobkyni postoupena. Pro případ, že by nebyl prokázán nárok ze smlouvy o úvěru, žalobkyně uplatnila nárok alternativně z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v přijetí částky 18 480 Kč na účet žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 480 Kč na účet uvedený ve smlouvě č. účtu , č. účtu, . Celková částka splatná klientem činila včetně úroku 86 641,01 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal tuto částku splatit ve 12 měsíčních splátkách, aniž by však ve smlouvě byla uvedena výše splátky. Smlouvu žalovaný podepsal elektronicky v podobě: „, jméno FO, : 37.188.168.152“. Součástí smluvního ujednání byly rovněž všeobecné obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru a čestné prohlášení klienta ze dne 7. 3. 2024, ve kterém bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 35 900 Kč a měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč, měsíční splátky jiných úvěru činí 0 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena z fotografie občanského průkazu vystaveného na jméno žalovaného (zjištěno z fotografie OP).4. Z potvrzení o provedení platby a sdělení , právnická osoba, (čl. 17) soud zjistil, že dne 7. 3. 2024 byla na bankovní účet č. , č. účtu, převedena částka 18 480 Kč jako prostředky poskytnuté na základě uvedené úvěrové smlouvy. A majitelem tohoto účtu byl žalovaný.5. Z upomínky ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že původní věřitel žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky a současně jej informoval o zesplatnění celého úvěru. Pohledávka byla podle této výzvy splatná nejpozději dne 17. 6. 2024.6. Ze smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, . postoupil předmětnou pohledávku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a tato následně postoupila pohledávku žalobkyni , Jméno žalobkyně, ., která se stala její věřitelkou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2025 soud zjistil, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného, že pohledávku postoupil dne 3. 11. 2025 společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a dále byla dne 06.11.2025 tato pohledávka postoupena žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu.8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádné skutečnosti na svoji obranu neuvedl.9. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný jednání opatřil prostým elektronickým podpisem. Prostým elektronickým podpisem se rozumí data elektronické povahy logicky spojená s podepisovaným úkonem, která osoba používá k podepsání (čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tzv. eIDAS).12. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalovanému doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.13. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).14. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že poskytovatel úvěru ověřoval úvěruschopnost žalovaného důkladně. Žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno, že žalovaným tvrzené příjmy a výdaje byly skutečně ověřeny.15. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalovanému poskytnut být neměl.16. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu.17. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).18. Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení.19. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.20. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.21. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.22. Podle 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhali, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.23. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve věci nevyjádřil, ani možnostem dluh splnit, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu 18 480 Kč (vyplaceno celkem 18 480 Kč a vráceno 0 Kč) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.24. Žalobkyně se domáhala i práva (nároku) na zákonné úroky z prodlení za dobu prodlení až do zaplacení.25. Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.). Povinnost platit úroky z prodlení je založena zákonem. Zákonné předpoklady pro vznik nároku na zákonný úrok z prodlení vymezuje § 1970 o. z. tak, že se a) musí jednat o peněžitý dluh, b) dlužník je v prodlení, c) dlužník je za své prodlení odpovědný, d) věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Právo na úroky z prodlení tedy náleží i v případě, že tento nárok není ve smlouvě zakotven, což vyplývá z podstaty zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak náleží i v případě prodlení se zaplacením (vrácením) plnění (peněžité částky) z neplatné smlouvy.26. Protože v dané věci shledal soud smlouvu absolutně neplatnou, jak uvedeno výše, zamítl také z části nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, a to za dobu „dřívější“, tj. před soudem nově určené splatnosti (času plnění).27. Nepřiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení, které byly uplatněny od prodlení až „do zaplacení“, by v daném případě bylo v neprospěch jak věřitele (žalobkyně), tak dlužníka (žalovaného). Věřitel by tak byl nucen podávat samostatnou žalobu jen pro získání exekučního titulu pro příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení), což by vedlo ke vzniku dalších nákladů obou stran.28. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stan