Okresní soud v Karviné 21 C 179/2026-24 – Ručení

10 610 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že podle informace Ministerstva dopravy je žalovaný zapsaný v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu. Jednalo se o (i) osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Vozidlo nebylo pojištěno v období od 3. 4. 2025 do 1. 6. 2025. Výše příspěvku činí 3 900 Kč (60 dní × 65 Kč) a náklady uplatnění činí 300 Kč, tj. celkem 4 200 Kč; (ii) osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Vozidlo nebylo pojištěno v období od 2. 6. 2025 do 3. 9. 2025. Výše příspěvku činí 6 110 Kč (94 dní × 65 Kč) a náklady uplatnění činí 300 Kč, tj. celkem 6 410 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní učinil soud následující skutkový závěr ve věci samé: Žalovaný byl v době od 3. 4. 2025 do 1. 6. 2025 a dále v období od 2. 6. 2025 do 3. 9. 2025 veden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 6. 2025 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu jako provozovatele vozidla osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které bylo v období od 3. 4. 2025 do 1. 6. 2025 provozováno bez pojištění (povinného ručení), a to příspěvku ve výši 3 900 Kč (60 dní x 65 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, celkem 4 200 Kč. Upomínkou žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu.Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 9. 2025 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu jako provozovatele vozidla Osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , které bylo v období od 2. 6. 2025 do 3. 9. 2025 provozováno bez pojištění (povinného ručení), a to příspěvku ve výši 6 110 Kč (94 dní × 65 Kč). Upomínkou žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2026 a ze dne 4. 3. 2026 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.Za rozhodné období se právní vztah řídí zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 6 odst. 1 tohoto zákona je provozovatel registrovaného tuzemského vozidla povinen zajistit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po dobu jeho registrace. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je osoba zapsaná v registru silničních vozidel jako provozovatel, popřípadě jako vlastník vozidla (§ 6 odst. 2 citovaného zákona ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb.).Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je provozovatel tuzemského vozidla povinen zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 tohoto zákona a současně paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dnů porušení povinnosti a denní sazby stanovené prováděcím právním předpisem (§ 45 odst. 3 citovaného zákona), přičemž výše paušálních nákladů činí 300 Kč (vyhláška č. 69/2024 Sb.).V projednávané věci soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodném období veden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidel, která byla evidována jako provozovaná. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v uvedeném období byla sjednána pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, ani že by zde byly okolnosti vylučující jeho povinnost platit příspěvek.Za této situace vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva podle zákona č. 30/2024 Sb. Nárok žalobkyně byl proto uplatněn po právu.Žalobkyně se dále domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Jelikož žalovaný nesplnil peněžitou povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a paušální náklady uplatnění ve lhůtě stanovené ve výzvách žalobkyně, dostal se do prodlení. Žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti až do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení je proto důvodný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 610 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.