24 C 270/2025-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlo zdejšímu soudu dne 25. 6. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 42 182,65 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovaný dne 11. 2. 2010 smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , kdy se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu specifikovanou ve smlouvě a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě za podmínek stanovených smlouvou, přičemž žalovaný se zavázal úvěr způsobem a za podmínek stanovených ve smlouvě splatit. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky, příslušná oznámení, sazebník a podmínky ke osobním kreditním kartám. Výše úvěru činila 60 000 Kč, jednalo se o nezajištěný úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu číslo , č. účtu, . Ode dne 16. 2. 2010, kdy žalovaný začal čerpat úvěr, vznikla žalovanému povinnost vedle vyčerpané jistiny úvěru hradit rovněž úroky. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu včetně úroků z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného výpisu. Výše úrokové sazby je určena v oznámení o úrokových sazbách a je aktuálně stanovena ve výši 21,90 % p.a. O výši měsíční splátky a splatných úroků byl žalovaný informován pravidelnými měsíčními výpisy. Před uzavření smlouvy banka zkoumala schopnost žalovaného s odbornou péčí splácet řádně úvěr. Žalobkyně vycházela z informací získaných z bankovních registrů klientských informací, dále pak z nebankovních registrů klientských informací, informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingů, úvěru a dalších služby (SOLUS). Dále pak například prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů. Rovněž žalobkyně komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Po tomto vyhodnocení pak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátek a tímto omisivním právním jednání se dopustil porušení smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet svůj dluh z poskytnutého úvěru řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne 24. 4. 2025 oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy. Výpisem k účtu ke kreditní kartě ze dne 12. 5. 2025 byl žalovaný informován, že nastala úplná splatnost všech závazků. Splatnost pohledávky nastala ke dni 12. 5. 2025. Žalovaná částka ve výši 42 182,65 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru a poplatky ve výši 2 180 Kč. Závazek žalovaného hradit poplatky pak vyplývá ze samotného sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy. Podkladem pro výpočet úvěrových poplatků je historický výpis k tomuto úvěru ze dne 26. 5. 2025. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 21,90 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku, jež se započítala částečně na jistinu, žalovaný uhradil dne 7. 10. 2024, ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tj. od 8. 10. 2024 do vydání historického výpisu, tj. do 26. 5. 2025 žalobkyně výpůjční úrok kapitalizovala. Výše tohoto úroku činí 5 133,92 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru, který činil do dne vyhotovení tohoto výpisu 432,07 Kč. Žalovanému byla dne 19. 5. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou plnění do 26. 5. 2025. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.2. Podáním ze dne 9. 3. 2025 žalobkyně doplnila k výzvě soudu svá skutková tvrzení v tom směru, že dle jejího názoru vhledem k uzavření úvěrové smlouvy dne 11. 2. 2010, tj. před účinností zákona č. 145/2010 Sb., nebyla povinna zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem čerpal 2 059 86,39 Kč, celkem uhradil 2 115 024,45 Kč.3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, Anonymizováno4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:5. Mezi účastníky řízení byla dne 11. 2. 2010 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě, na základě které vydala banka žalovanému osobní kreditní kartu s výší limitu 60 000 Kč. Jednalo se o úvěr nezajištěný, spotřebitelský a čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, podmínky k osobním kreditním kartám banky, oznámení a sazebník. Číslo účtu ke kreditní kartě bylo , č. účtu, . Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu. Minimální výše splátky činila 100 Kč. Čerpaný úvěr je úročen úrokovou sazbou zveřejňovanou bankou v oznámení o úrokových sazbách. RPSN pak činilo 21,90 % ročně. Žalovaný při uzavírání smlouvy sdělil a potvrdil údaje o své osobě s tím, že bydlí v nájemním bytě, je svobodný, má základní vzdělání, je bezdětný, žije sám, nájemné činí 2 000 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, penzijní připojištění 200 Kč, jiné pojištění činí 500 Kč. Žalovaný byl identifikován mj. telefonním číslem. Žalovaný měl další úvěrové produkty mimo ve výši 300 000 Kč, s výší splátek 6 212 Kč měsíčně. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva o osobní kreditní kartě č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky, podmínky osobních kreditních karet, sazebník poplatků, oznámení KB, a.s., o úrokových sazbách). Žalovaný však podmínky smlouvy řádně neplnil, proto banka dopisem ze dne 24. 4. 2025 oznámila žalovanému, že odstupuje od předmětné smlouvy o osobní kreditní kartě, na jejímž základě byl veden účet č. , č. účtu, , kdy smlouva zaniká dnem doručení tohoto oznámení. Výše úrokové sazby pak byla doložena oznámením , právnická osoba, ., o úrokových sazbách. Žalovaný byl o úhradu dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2025, jenž téhož dne byla odeslána na korespondenční adresu žalovaného (viz výzva z 19. 5. 2025 včetně dokladu o odeslání). Výpisem účtu ke kreditní kartě , č. účtu, ke dni 12. 5. 2025 vzal soud za prokázáno, že výše dlužné jistiny činí 40 002,65 Kč, celková dlužná částka ke dni 12. 5. 2025 činí na čerpané částce a poplatcích 42 182,65 Kč, na úroku 480,03 Kč, na úroku po splatnosti 4 467,21 Kč, na úroku z prodlení 298,18 Kč, tedy celkem 47 428,07 Kč. Historickým výpisem úvěru č. , tel. číslo, za období od 11. 2. 2010 do 26. 5. 2025 vzal soud za prokázáno, že tento úvěrový účet je veden na jméno žalovaného, ke dni 26. 5. 2025 činí zůstatek úvěru 40 002,65 Kč, splatné úroky 5 133,92 Kč, pokuta z prodlení 432,07 Kč, úvěrové poplatky 2 180 Kč, dlužná částka celkem 47 748,64 Kč, částka po splatnosti 44 949,89 Kč a úrok po splatnosti 4 947,24 Kč. Poslední transakce na účtu byla provedena dne 7. 10. 2024, k prvnímu čerpání úvěru došlo dne 16. 2. 2010, kdy byla čerpána částka 10 000 Kč.6. Soud po právní stránce závazkový vztah účastníků vyhodnotil jako platnou smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), za použití § 52 až § 57 zák. č. 40/1964 Sb., která není v rozporu s § 4 a § 5 zákona č. 321/2001 Sb. (Zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.). V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena řádná smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč jakožto nezajištěný spotřebitelský úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet řádně a včas, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu. Žalovaný nejprve úvěr splácel řádně a včas. Vzhledem k tomu, že následně došlo k prodlení s úhradou splátek, banka svým dopisem ze dne 24. 4. 2025 od předmětné smlouvy odstoupila a předmětné odstoupení řádně doručila na adresu žalovaného. V předmětné věci se soud nejprve zabýval otázkou platnosti smlouvy, když předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou. Dle právních předpisů účinných v době uzavření smlouvy nebyla žalobkyně povinna zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy neporušila § 4 zákona č. 321/2001 Sb. O skutečnosti, že byl žalovaný schopen předmětný úvěr splácet svědčí i ta skutečnost, že žalovaný nejprve úvěr splácel řádně, uhradil celkem 2 115 024,45 Kč a teprve následně se se svým plněním dostal do prodlení, což ve svém důsledku vedlo k odstoupení od smlouvy. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 60 000