25 C 183/2018-396 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se domáhal, po rozšíření žaloby, zaplacení 979 184 Kč s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení, jako náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období květen 2015 až únor 2018, a dále za leden 2021 až říjen 2021, jako rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem žalobce (poškozeného) před vznikem škody a skutečně dosaženým hrubým měsíčním výdělkem po pracovním úrazu a skončením pracovní neschopnosti, to vše s odůvodněním, že žalobce jako zaměstnanec utrpěl dne 19. 1. 1999 pracovní úraz a pro zranění utrpěná při pracovním úraze a jejich následků byl lékařským posudkem ze dne 16. 11. 1999 žalobce uznán pro pracovní úraz nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce. Dne 2. 1. 2000 žalobce na základě citovaného lékařského posudku rozvázal pracovní poměr se zaměstnavatelem a zaměstnavatel byl povinen hradit žalobci náhradu na ztrátě na výdělku v souladu s § 271b zákoníku práce ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Dne 2. 3. 2000 žalobce a , právnická osoba, . uzavřeli dohodu o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku, kterou se , právnická osoba, . zavázala hradit žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti s účinností od 3. 1. 2000. Náhrada na ztrátě na výdělku byla společností , právnická osoba, . řádně a včas hrazena od ledna 2000 až do června 2013. Poslední renta byla žalobci vyplacena za červen 2013, tedy v červenci 2013 a od té doby neeviduje žalobce žádné úhrady.2. Žalovaná s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasila, navrhovala, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, náhradu za ztrátu na výdělku přestala žalobci s účinností od 1. 7. 2013 poskytovat na základě znaleckého posudku ze dne 13. 8. 2013 vypracovaného znalkyní , jméno FO, , neboť podle závěrů tohoto znaleckého posudku trpí žalobce nejméně od prosince 2005 obecným onemocněním krčního úseku páteře při prokázaných degenerativních změnách a současně trpí i oboustranným syndromem karpálních tunelů, který by jej rovněž vyřazoval z rizika vibrací a přetěžování horních končetin. Obě tato onemocnění označila znalkyně za onemocnění obecná, nemající souvislost s utrpěným pracovním úrazem. Žalobce vykonával u žalované práce horníka jak v rubání, tak v přípravách, jednalo se o práce, které s ohledem na zjištěná obecná onemocnění by žalobce nadále nemohl vykonávat, ani kdyby pracovní úraz neutrpěl, neboť v obou případech se jedná o zaměstnání spojená s rizikem vibrací a přetěžování horních končetin. Tuto skutečnost považuje žalovaná za změnu poměrů, v jejímž důsledku nárok žalobce na poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zanikl. Tuto skutečnost oznámila žalovaná žalobci dopisem ze dne 30. 8. 2013.3. Žalovaná v podání ze dne 20. 8. 2018 vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku za dobu od 1. 5. 2015 do 31. 3. 2016, námitku vzala v celém rozsahu zpět na jednání konaném dne 15. 3. 2021.4. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem 31. 12. 1988, žalobci se u žalované dne 19. 1. 1999 přihodil pracovní úraz, za který plně zodpovídá žalovaná. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni 2. 1. 2000 na základě lékařského posudku ze dne 16. 11. 1999. Žalovaná vyplácela žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti na základě dohody o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 2. 3. 2000 od 3. 1. 2000 a tuto náhradu vyplácela řádně do června roku 2013. Od 1. 7. 2013 byla výplata renty zatavena s odvoláním na znalecký posudek , jméno FO, . Žalobce u žalované uplatnil předžalobní výzvu. Rozhodný výdělek pro výpočet renty pro rok 2015 činí 39 950 Kč. Rozhodný výdělek pro výpočet renty pro rok 2016 činí 39 990 Kč. Rozhodný výdělek pro výpočet renty pro rok 2017 činí 40 870 Kč. Rozhodný výdělek pro výpočet renty pro rok 2018 činí 42 300 Kč. Žalobce je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, . Brno od 1. 11. 2001. Žalobce dosáhl u této společnosti výdělku za 5/2015 ve výši 15 442 Kč, za 6/2015 ve výši 15 306 Kč, za 7/2015 ve výši 15 346 Kč, za 8/2015 ve výši 14 913 Kč, za 9/2015 ve výši 19 379 Kč, za 10/2015 ve výši 19 246 Kč, za 11/2015 ve výši 17 082 Kč, za 12/2015 ve výši 18 065 Kč, za 1/2016 ve výši 16 891 Kč, za 2/2016 ve výši 16 617 Kč, za 3/2016 ve výši 17 360 Kč, za 4/2016 ve výši 17 714 Kč, za 5/2016 ve výši 16 908 Kč, za 6/2016 ve výši 16 811 Kč, za 7/2016 ve výši 18 009 Kč, za 8/2016 ve výši 19 620 Kč, za 9/2016 ve výši 23 461 Kč, za 10/2016 ve výši 18 780 Kč, za 11/2016 ve výši 19 092 Kč, za 12/2016 ve výši 17 792 Kč, za 1/2017 ve výši 17 214 Kč, za 2/2017 ve výši 18 334 Kč, za 3/2017 ve výši 17 658 Kč, za 4/2017 ve výši 18 022 Kč, za 5/2017 ve výši 19 591 Kč, za 6/2017 ve výši 19 512 Kč, za 7/2017 ve výši 18 718 Kč, za 8/2017 ve výši 18 040 Kč, za 9/2017 ve výši 17 885 Kč, za 10/2017 ve výši 17 832 Kč, za 11/2017 ve výši 17 863 Kč, za 12/2017 ve výši 18 802 Kč, za 1/2018 ve výši 19 342 Kč, za 2/2018 ve výši 21 136 Kč.5. Usnesením č. j. 25 C 183/2018-24 ze dne 27. 9. 2018 soud v soulad s § 92 odst. 2 o. s. ř. připustil, aby původně žalovaná , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , z řízení vystoupila, a aby na její místo vstoupila žalovaná , právnická osoba, . IČO , IČO, se sídlem , adresa, . Toto usnesení nabylo právní moci dnem 17. 10. 2018.6. Usnesením č. j. 25 C 183/2018-28 ze dne 9. 1. 2019 soud v souladu s § 92 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že připouští, aby žalovaná , právnická osoba, IČO , IČO, se sídlem , adresa, vystoupila z řízení a na její místo vstoupila žalovaná , právnická osoba, . IČO , IČO, se sídlem , adresa, . Toto usnesení nabylo právní moci dnem 26. 1. 2019.7. Z nesporných tvrzení účastníků, ze záznamu o úrazu ze dne 19. 1. 1999, lékařského posudku ze dne 16. 11. 1999, posudku pro určení jednorázového odškodnění ze dne 3. 1. 2000 vyhotoveného , jméno FO, a dohody o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 2. 3. 2000 soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne 19. 1. 1999 utrpěl úraz v zaměstnání, které vykonával pro zaměstnavatele , právnická osoba, , v důsledku tohoto úrazu byl lékařským posudkem ze dne 16. 11. 1999 žalobce ode dne 1. 1. 2000 uznán trvale zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce horník v čelbě, žalobce byl dle posudku schopen lehčí fyzické práce na povrchu se šetřením páteře bez nošení a zvedání těžkých břemen, bez dlouhých pochůzek po nerovném terénu mimo práce ve vynucených polohách. V návaznosti na znalecký posudek došlo k ukončení zaměstnání mezi žalobcem a tehdejším zaměstnavatelem žalobce ke dni 2. 1. 2000 a mezi uvedenými byla uzavřena dohoda o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku, v níž se bývalý zaměstnavatel žalobce zavazuje vyplácet žalobci náhradu za ztrátu na výdělku s účinností od 3. 1. 2000, a to ve výplatním termínu za měsíc následující po měsíci, za který se renta poskytuje, výše průměrného měsíčního výdělku před vznikem škody je stanovena ve výši 26 754 Kč.8. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2001, kterou uzavřel žalobce jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, . jako zaměstnavatel soud zjistil, že žalobci u tohoto zaměstnavatele vznikl pracovní poměr od 1. 11. 2001 se zařazením jako stavební dělník při výstavbě, rekonstrukcích a údržbě nemovitostí. Ze zařazení pracovníka na pracovišti ze dne 1. 11. 2001 soud zjistil, že žalobce u zaměstnavatele , právnická osoba, . vzhledem ke zdravotnímu stavu byl v pracovním poměru osvobozen od nošení a zvedání břemen, zařazen na dílnu s rovnou vybetonovanou podlahou v teple, zapojí se do práce na dílně, kde se vyvaruje práce v předklonu, popř. jiných vynucených polohách s přetěžováním páteře.9. Ze znaleckého posudku ze dne 13. 8. 2013 vypracovaném znalkyní , jméno FO, z odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, soud zjistil, že znalkyně vypracovala znalecký posudek na základě žádosti advokátky zastupující , anonymizováno, , o zdravotním stavu žalobce, a došla k závěru, že žalobce trpí obecným onemocněním krčního úseku páteře při prokázaných degenerativních změnách, a to nejméně od prosince 2005. Při vyšetření znalkyní byl zjištěn a EMG potvrzen oboustranný lehký syndrom karpálních tunelů obou horních končetin. EMG vyšetření bylo provedeno dne 26. 7. 2013. Onemocnění krčního úseku páteře by bylo v současné době důvodem k vyřazení z původní profese horníka, kterou vykonával před pracovním úrazem v roce 1999, neboť postupem času se toto onemocnění stalo důvodem k častému léčení v pracovní neschopnosti, a tak k přeřazení na lehčí práci by bylo více než vhodné. Pro zjištěný oboustranný syndrom karpálních tunelů je v současné době nutné vyřazení z rizika vibrací a přetěžování horních končetin. Znalkyně doporučuje zařazení jen bez přetěžování horních končetin, páteře, a to jak z důvodu pracovního úrazu z roku 1999, tak i z důvodu obecného onemocnění krčního úseku páteře a syndromu karpálních tunelů. Uvedená obecná onemocnění nejsou dle znalkyně následkem utrpěného pracovního úrazu.10. Z dopisu datovaného dne