26 C 123/2026-28 – Okresní soud v Karviné

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2026:26.C.123.2026.1
Datum: 2026-06-11
Předmět: 17 865 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízeníneplatnost smlouvypracovní poměrdokazovánínáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: 17 865 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 1. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 865 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020,60 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 297,64 Kč a s 11,5% úrokem z částky 17 865 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení a s 11,5% úrokem z prodlení z částky 16 065 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2025. Tato společnost uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 18 000 Kč a žalovaná mohla úvěr čerpat opakovaně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného úroku formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a banka ke dni 3. 8. 2025 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celé dlužné částky. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 16 065 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru dne 17. 3. 2022, listiny označené jako podklady pre súdne konanie, výzvy k úhradě celého dluhu ze dne 3. 8. 2025, všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., ceníku pro soukromou klientelu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek a dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 10. 2025 včetně podacího lístku ze dne 22. 10. 2025, předžalobní upomínky ze dne 29. 12. 2025 včetně podacího lístku ze dne 29. 12. 2025, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 10. 2025, posouzení úvěruschopnosti klienta potvrzení o výši příjmů ze dne 16. 3. 2022 a žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 16. 3. 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém úvěru Peníze na klik ze dne 17. 3. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 18 000 Kč na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , úrok byl sjednán na 16,9 % ročně, žalovaná se zavázala splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného úroku a poplatků formou měsíčních splátek. Ze souhrnného výpisu z úvěrového účtu (podklady pre súdne konanie) bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala na předmětném úvěru celkem 29 153,63 Kč (součet položek označených jako čerpání, platba kartou a výběr hotovosti) a na splátkách úvěru uhradila celkem 35 348,87 Kč.5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že banka při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr (příjem 12 708 Kč, nájemné 2 000 Kč a další výdaje 0 Kč), sama provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, v CBCB a v interní evidenci klientů. Banka stanovila životní výdaje žalované na 6 777 Kč, přičemž dále vycházela z normativních nákladů na bydlení a statistických údajů o výši životních nákladů, dále zjistila, že v té době žalovaná splácela kontokorentní úvěr s orientační splátkou 450 Kč měsíčně, úvěr z kreditní karty se splátkou 660 Kč měsíčně a spotřební úvěr ve výši 300 000 Kč s měsíční splátkou 4 270 Kč. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaná vůči , právnická osoba, . prohlásila, že je vdaná, je vyučena, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnaná u , Anonymizováno, . od 1. 2. 2016 na dobu určitou do 31. 12. 2022 s čistým měsíčním příjmem 12 708 Kč, nájemné hradí ve výši 2 000 Kč měsíčně. Z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že bylo vystaveno na formuláři , právnická osoba, . zaměstnavatelem žalované , právnická osoba, dne 16. 3. 2022, který potvrdil, že průměrná čistá měsíční mzda žalované za posledních 12 měsíců činí 12 708 Kč a že pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2022.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 9. 2025 mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou uplatněná v tomto řízení. K zaplacení ceny za postoupené pohledávky, a tedy i k účinnosti smlouvy, došlo dne 2. 10. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 22. 10. 2025, který byl odeslán žalované jako doporučená zásilka dne 22. 10. 2025. O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 29. 12. 2025, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 29. 12. 2025.7. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by , právnická osoba, . dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Úvěrující banka nezjišťovala výši a strukturu skutečných výdajů žalované, zejména absentuje zjišťování skutečných nákladů na bydlení, byť tyto u bydlení v nájemním bytě jsou lehce doložitelné.8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná totiž na splátkách úvěru uhradila více, než kolik obdržela od banky na základě neplatné smlouvy.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně plně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením nevznikly dle obsahu spisu žádné náklady.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)