26 C 343/2025-66 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 170 819 Kč spolu s 12,75% úrokem z prodlení z částky 121 817 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 548,72 Kč (ve výši 78,08 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 23. 7. 2024 do 13. 8. 2024) a 14,75% úroku z částky 99 668,15 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok za dobu od 23. 7. 2024 dosáhne částky 393 868 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 3. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splatit spolu s 78,08% úrokem z úvěru a poplatkem za pojištění (ve výši 684 Kč měsíčně) v 48 měsíčních splátkách po 7 522 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje dubnem 2024. Žalovaný však uhradil pouze jednu splátku. V důsledku prodlení žalovaného po dobu 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 7. 2024 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila 119 051,34 Kč. Dále žalovaný měl povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 998 Kč z důvodu prodlení s úhradou splátek (2 x 499 Kč) a náhradu paušalizovaných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč. Částka 49 002 Kč představuje smluvní pokutu dle smlouvy za prodlení po zesplatnění, jejíž výše činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a žalobkyně ji vyúčtovala za dobu od 23. 7. 2024 do dne vyhotovení žaloby. Celková výše požadovaných smluvních úroků z úvěru je limitovaná v souladu se smlouvou na 120 % částky, kterou měl žalovaný zaplatit dle smlouvy, tj. na částku 393 868 Kč, sazba úroků je požadována v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2024 včetně přílohy č. , hodnota, a dodatku č. , hodnota, , přihlášky do pojištění ze dne 22. 3. 2024, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 3. 2024 včetně dodejky, splátkového kalendáře ke smlouvě ze dne 25. 3. 2024, informačního dokumentu o pojistném produktu, potvrzení o platbě částky 1 Kč, výpisů SMS zpráv, fotokopie občanského průkazu žalovaného, základních informací o klientovi, dokladu o vyplacení úvěru potvrzení o vedení účtu ze dne 22. 3. 2024 karty klienta, výzev k zaplacení ze dne 17. 6. 2024 a ze dne 16. 7. 2024, oznámení o zesplatnění ze dne 21. 7. 2024, předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2025 včetně podacího archu ze dne 25. 11. 2025, prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpisu z NRKI, výpisu záznamů z registru SOLUS, výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 21. 2. 2024, výplatního lístku žalovaného za leden 2024 a potvrzení o příjmu ze dne 22. 3. 2024. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že nabídku na uzavření smlouvy podal žalovaný žalobkyni dne 22. 3. 2024 pod číslem , hodnota, . Dle smlouvy o úvěru měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Nabídka byla podána žalobkyni elektronicky bez řádného podpisu žalovaného, ale vzhledem k tomu, že žalovaný zaslal žalobkyni fotokopii občanského průkazu, potvrzení banky o vedení účtu žalovanému, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a fotokopii výplatního lístku a rovněž připojil číselný kód, který byl zprávou pro příjemce u platby částky 1 Kč zaslané žalobkyní na účet žalovaného, má soud zato, že k podání nabídky žalovaným skutečně došlo. Úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 78,08 % ročně měl žalovaný žalobkyni splatit formou 48 měsíčních splátek po 7 522 Kč obsahujících i měsíční poplatek za pojištění ve výši 684 Kč a celkem tak měl uhradit částku 328 224 Kč (bez poplatku za pojištění). Žalobkyně tuto nabídku smlouvy přijala, jak vyplývá z oznámení o schválení úvěru č. smlouvy , Anonymizováno, dne 25. 3. 2024 a toto oznámení bylo žalovanému dle doručenky zasláno jako doporučená zásilka, která byla dne 28. 3. 2024 uložena na poště. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 22. 3. 2024 poukázala žalobkyně na bankovní účet č. , č. účtu, částku 100 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u shora uvedené smlouvy o úvěru pouze platbu žalovaného ve výši 7 522 Kč ze dne 25. 4. 2024. Z listiny, označené jako prohlášení klienta bylo zjištěno, že tato obsahuje prohlášení žalovaného ze dne 22. 3. 2024, že nemá žádné dluhy, není v úpadku ani mu úpadek nehrozí, a že veškeré poskytnuté údaje jsou pravdivé a úplné. Dopisem ze dne 21. 7. 2024, jehož doručení ani odeslání žalovanému nebylo v řízení prokázáno, oznámila žalobkyně, že úvěr č. , hodnota, byl zesplatněn a vyzvala jej k úhradě částky 121 817 Kč. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2025, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána žalovanému.6. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně nahlížela před uzavřením úvěrové smlouvy do tohoto registru a zjistila, že žalovaný měl podané žádosti u 10 institucí, jeho expozice činila 159 505 Kč a dluh po splatnosti činil 0 Kč. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně nahlížela před uzavřením úvěrové smlouvy do tohoto registru a nezjistila žádné negativní informace. Z listiny označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že tato obsahuje i prohlášení žalovaného, ve kterém uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou a dále, že je zaměstnán u , právnická osoba, . na hlavní pracovní poměr od 1. 11. 2017, jeho příjem činí 30 000 Kč, jeho výdaje jsou v rozsahu životního minima ve výši 4 860 Kč a na bydlení vynakládá 5 500 Kč měsíčně. Celkové výdaje tak činí 10 360 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že jeho majitelem je , jméno FO, , bytem jako žalovaný, a na účet byla dne 12. 2. 2024 poukázána mzda od , právnická osoba, . ve výši 33 664,86 Kč. Z potvrzení o příjmu ze dne 22. 3. 2024 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce činí 33 334 Kč a žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba, . jako , Anonymizováno, od 1. 11. 2017, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky. Z výplatního lístku žalovaného za leden 2024 bylo zjištěno, že mzda poukázána na účet činila 33 664,86 Kč. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.7. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina obsahující nabídku žalovaného na uzavření smlouvy sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal žalobkyni snímek svého občanského průkazu a na účet žalovaného, na který měl být úvěr následně vyplacen, poukázala žalobkyně částku 1 Kč se zprávou pro příjemce, kterou následně použil žalovaný jako kód při uzavírání smlouvy. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvu, kterou si účastníci sjednali. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.8. V daném případě soud shledal, že příjmy žalovaného v deklarované výši 30 000 Kč odpovídají zjištěním učiněným žalobkyní před uzavřením smlouvy (z výpisu z běžného účtu, výplatního lístku a potvrzení zaměstnavatele). Dostatečným způsobem byla zjišťována i kreditní historie žalovaného, kdy žádné negativní informace nebyly zjištěny). Zásadní nedostatky však soud shledal při zjišťování pravidelných výdajů žalovaného. Žalobkyně vycházela toliko s ničím nedoloženého tvrzení žalovaného, že jeho běžné výdaje odpovídají výši životního minima. Žalovaný taktéž žádným způsobem nedo