116 C 338/2020-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 7. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Via SMS“), byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [příjmení] [jméno] požádat o poskytnutí úvěru a Via SMS tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Smlouva mohla být uzavřena buď pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy byl podpis žalovaného nahrazen úhradou tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč (touto se stvrzoval souhlas jak s rámcovou smlouvou, tak i s jednotlivou smlouvou o úvěru) či elektronickým podpisem, nebo v písemné formě. Finanční prostředky ve výši 8 000 Kč byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne 18. 5. 2017, a to na základě předchozí SMS žádosti žalovaného (k tomu vizte dokument platební historie – řádek„ SMS“ obsahující datum a čas obdržení SMS) učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5.6. rámcové smlouvy. K celkové výši poskytnutých finančních prostředků prosím vizte čl. 4 smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný v souladu s čl. 10 smlouvy povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč. Výše poplatku je sjednána v čl. 8. smlouvy. Poplatek za poskytnutí úvěru představuje kapitalizované smluvní příslušenství úvěru, za předpokládané období trvání úvěru, tj. od poskytnutí finančních prostředků do data splatnosti. Žalovaný se tak zavázal Via SMS vrátit částku ve výši 9 920 Kč se splatností do 17. 7. 2017, k uvedenému prosím vizte čl. 9 a 10 smlouvy. Při uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru je současně klientovi vystaven i dokument označený jako„ Faktura“, který obsahuje rekapitulaci závazku, platební údaje potřebné pro splacení úvěru a datum splatnosti. Pro vyloučení případných nejasností žalobkyně doplňuje, že na dokumentu„ Faktura“ je poplatek za poskytnutí úvěru označen jako„ Úroky z úvěru“ však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla v povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu v souladu se článkem 12 odrážka [číslo] smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení. Dle informací předaných původním věřitelem dlužník na jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru uhradil částku ve výši 0 Kč. Jistina pohledávky tak byla ponížena na částku 8 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru byl ponížen na částku 1 920 Kč. Ode dne 18. 7. 2017 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 9 920 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 8 000 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 1 920 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 s účinností ke dni 27. 11. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 120 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinil\ rozhodnutí, že v soudním řízení uplatní i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši 8 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 365,63 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 18. 7. 2017 do 31. 8. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně doplňuje, že uplatněný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je napočítán nejpozději k datu 31. 8. 2019, tj. k tzv. Rozhodnému dni dle čl. II. odst. 1 dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky (poplatek za poskytnutí úvěru) specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 28. 11. 2019 z postoupené jistiny ve výši 8 000 Kč. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2020 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu v souladu s čl. 12 odrážka [číslo] smlouvy povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyně převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, a to ve výši 1 200 Kč. Po revizním přepočtu zůstatkové výše smluvní pokuty žalobkyně doplňuje, že tato byla napočítána se sazbou 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, a to za období od 18. 7. 2017 do 15. 11. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu dne 13. 11. 2020, tento se z účasti u jednání neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Po provedeném dokazování přečtením listin a to výpisem z běžného účtu ze dne 20. 3. 2017, fakturou [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2020, potvrzením o zaplacení úplaty ze dne 30. 10. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, profilem uživatele, podacím archem ze dne 9. 1. 2020 od [právnická osoba], podacím archem ze dne 10. 7. 2020 listinou označenou [příjmení] A/1 [číslo], smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 18. 5. 2017, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z firemního účtu a zjistil, že dne 18. 5. 2017 byla vyhotovena smlouva o úvěru [číslo] dle obsahu smlouvy měl žalovaný (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele [právnická osoba] úvěr ve výši 8 000 Kč splatný do 30 dnů od poskytnutí, úrok sjednán nebyl, poplatky za sjednání úvěru nebyly dohodnuty, žalovaný měl celkem věřiteli zaplatit částku 9 920 Kč 17. 6. 2017 Smlouva byla soudu předložena v podobě, kdy byla napsána strojově a byl v ní uveden jen obrázek podpisu jednatele žalovaného a podpis jednatele společnosti. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne 30. 10. 2019 smlouva o postoupení pohledávek, která neobsahovala identifikaci žalované pohledávky, kdy v textu smlouvy je uveden odkaz na Seznam pohledávek, jež měl obsahovat postoupené pohledávky, žádná příloha však součástí soudu předložené smlouvy nebyla. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel (tj. postupitel) žalovanému v dopise ze dne 7. 1. 2020, odeslání dopisu žalovanému nebylo v řízení prokázáno, kdy soudu předložený výpis z poštovního archu ze dne 9. 1. 2020 obsahoval údaj o odesílateli odlišném od věřitele (postupitele), a to [právnická osoba] a SR, přičemž zmocnění jiného subjektu k zastupování věřitele soudu doloženo nebylo. Předžalobní výzvu k úhradě žalovaného dluhu odeslala žalovanému poštou dne 10. 7. 2020 již žalobkyně. 4. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takový nárok však nevznikl žalobkyni, protože tato nebyla v řízení nadána aktivní věcnou legitimací, neboť neprokázala, že je nositelkou tvrzeného hmotného práva, o nějž v řízení šlo. Bylo na žalobkyni, aby svou aktivní věcnou legitimaci v řízení dle § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, či předložením dokladů o vyrozumění žalované postupitelem o postoupení pohledávky, přičemž je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné.