108 C 319/2019-142 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 10 001 Kč s odůvodněním, že dne 12. 1. 2018 v době kolem 15:10 hodin v prostorách mateřské školy [anonymizováno] na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] žalovaný žalobce fyzicky napadl tak, že jej na chodbě zezadu uchopil jednou rukou za zadní část krku a silněji sevřel, což opakoval celkem 2x, přičemž se žalobce vždy po útoku vysmekl. Tímto napadením žalovaný žalobci způsobil pohmoždění a podvrtnutí krční páteře. Žalobci je známo, že se žalovaný brání tvrzením, že k žádnému napadení žalobce z jeho strany nedošlo, že se naopak snaží přímému kontaktu se žalobcem a jeho rodinou vyhýbat, avšak žalobce je přesvědčen, že pokud by žalovaný skutečně nechtěl přijít do jakéhokoliv kontaktu se žalobcem, měl možnost opustit mateřskou školku tak, aby se účastníci vůbec nepotkali. Osobně se domnívá, že původní příčina, proč k napadení došlo, vyplývala z nedorozumění, neboť žalovaný si mylně na sebe vztáhl větu„ počkej tady, já pro ty boty zajdu“, která nepatřila žalovanému, ale vnukovi žalobce. Tato věta jej zřejmě rozčílila a následně vedla k vyvrcholení situace v podobě napadení žalobce. Pokud žalovaný pořídil audiozáznam svého pobytu v mateřské škole, který nabídl soudu k důkazu, domnívá se žalobce, že tento záznam byl účelově sestříhán, neboť předloženy byly dva zvukové záznamy, jeden je více nežli hodinový a najednou končí a následuje další velmi krátký záznam, který má představovat odchod žalovaného ze školky. Není žádný logický důvod pro to, aby žalovaný nepořídil souvislý plynulý audiozáznam namísto těchto dvou. Navíc žalobce by pochopil, pokud by si žalovaný pořizoval zvukový záznam situace, kdy je v kontaktu se žalobcem a předpokládá, že může dojít ke konfliktům. Jedná se totiž o situace, které jsou pro žalovaného potencionálně rizikové. Avšak nic takového z pořízeného audiozáznamu neplyne, naopak ty rizikové úseky nejsou zaznamenány vůbec. Žalobce byl bezprostředně po napadení ošetřen MUDr. [jméno] [příjmení], další kontrolní ošetření pak proběhla ve dnech 19. 1. 2018, 25. 1. 2018, 8. 2. 2018, 29. 3. 2018 a 21. 3. 2018. Poranění žalobce bylo znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] hodnoceno podle položky S134-30 a stanoveno na 30 bodů, což odpovídá odškodnění bolesti ve výši 8 851 Kč. Stejný znalec ve svém znaleckém posudku z 11. 4. 2018 konstatoval mechanizmus vzniku poranění způsobem výše popsaným. Věc byla projednávána nejprve v trestní řízení u Vojenské policie v [obec], kde bylo rozhodnuto o postoupení věci služebnímu orgánu k projednání přestupku a ve správním řízení pak byla projednávána u [anonymizováno 6 slov] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] a usnesením ze dne 15. 10. 2018 bylo řízení zastaveno. Toto rozhodnutí žalobce nepovažuje za správné, avšak proti usnesení o zastavení řízení neměl k dispozici opravný prostředek. Kromě částky 8 851 Kč se žalobce dále domáhá zaplacení částky 1 150 Kč představující zvýšení přiměřeného zadostiučinění v důsledku okolností zvláštního zřetele hodných, neboť žalovaný žalobci fyzickou újmu způsobil úmyslně a v prostorách mateřské školy. V důsledku útoku žalovaného žalobce utrpěl také protrahovanou depresivní poruchu s rysy posttraumatické stresové poruchy, kterou však dosud nemá bodově ohodnocenu. K náhradě vzniklé újmy žalobce žalovaného vyzval kvalifikovanou výzvou, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pravomocně bylo již rozhodnuto o tom, že nebylo prokázáno, že by se žalovaný dne 12. 1. 2018 dopustil vůči žalobci jakéhokoliv protiprávního jednání. Tvrzení žalobce označuje žalovaný za lživé. Poukázal také na rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 4145/18, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce proti usnesení velitele Vojenského útvaru z 15. 10. 2018. Také v rámci tohoto rozhodnutí Ústavní soud konstatoval, že nebylo prokázáno, že by žalovaný přestupek spáchal. Vztahy mezi účastníky jsou fakticky narušené, žalovaný si pořídil audiozáznam zachycující průběh jeho návštěvy mateřské školy a také si vyfotografoval žalobce v okamžiku, kdy žalobce i s dětmi byli již v autě na cestě před školkou. Vyfotil si ho proto, aby bylo zřejmé, že žalobce odjíždí od školky naprosto v pohodě. Žalovaný vyloučil, že by s ohledem na to, jak byl žalobce oblečen, jej mohl žalovaný uchopit tak, jak žalobce tvrdí za krk a způsobit mu zranění. Žalobce měl totiž na sobě modrý svetr s vysokým límcem ohrnutým nahoru a koženou bundu, která měla na vnitřní straně límce kožešinu. Límec bundy měl ohrnutý. Pořizování záznamů žalovaný označil za normální, neboť je konfliktními vztahy v rodině a okolnostmi dohnán k tomu, že potřebuje nějakým způsobem dokázat průběh jednotlivých situací a audiozáznamy pořizuje i na doporučení mediační služby a vojenského útvaru, protože jsou jediným důkazem o tom, jak situace fakticky probíhá. V opatrovnickém řízení pak prokazuje, jaký je jeho skutečný vztah k dětem a dětí k němu. Připustil, že první audiozáznam vypnul, udělal to v okamžiku, kdy děti už s ním nebyly v místnosti, a žalovaný plánoval, že počká, až žalobce s dětmi opustí školku a pak odejde také. Nečekal nějaký další průběh a setkání se žalobcem. Znovu audiozáznam zapnul, když odcházel ze školky, protože má zkušenost s tím, že u auta venku před školkou může někdo z rodiny žalobce být a pokřikovat, že tam žalovaný nemá co dělat. 3. V průběhu řízení u jednání dne 7. 12. 2020 vzal žalobce žalobu co do částky 1 Kč zpět se souhlasem žalovaného. V souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 12. 1. 2018 v 19:45 hodin podal žalobce vysvětlení na Policii České republiky, obvodní oddělení [obec], kam se dostavil proto, aby oznámil, že byl fyzicky napaden žalovaným. Oznámil, že téhož dne v 14:55 hodin přijel pro své vnuky [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] do Mateřské školy [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Nejdříve šel do střídy staršího vnuka [jméno], kde mu paní učitelka sdělila, že vnuk je ve třídě [anonymizováno] u mladšího vnuka [jméno]. Šel proto pro oba vnuky do třídy [anonymizováno], která se nachází v přízemí na opačné straně budovy. Ve třídě byl v té době s vnuky jejich otec, žalovaný, který, když viděl žalobce, řekl chlapcům„ děda už je tady, tak běžte za ním“. Oba chlapci za žalobcem přišli do šatny [anonymizováno], kde začal převlékat mladšího vnuka [jméno], starší vnuk odběhl na chodbu za žalovaným, který jej vzal do šatny staršího chlapce, kam po chvíli dorazil také žalobce s mladším vnukem. Načež zjistil, že v šatně mladšího vnuka zapomněl jeho boty, proto vnukovi řekl, ať počká, že pro boty zajde a ze šatny odešel. Ihned za ním vyběhl žalovaný a sdělil mu, že on se o děti starat nebude, ať se stará žalobce. Žalobce mu odpověděl, že nemluvil na něj, ale na vnuka. Žalovaný se začal ohrazovat, rázně žalobci sdělil, že mu nebude tykat a začal zvyšovat hlas. Začal na žalobce křičet a uváděl slova„ já jsem s vámi krávy nepásl“, žalobce mu odpověděl„ já jsem s tebou taky krávy nepásl a neřvi, jsi ve školce“. Dále pak už žalovaného ignoroval a pokračoval úzkou tmavou chodbou k šatně mladšího vnuka. Žalovaný šel za ním, oba vnuci zůstali v šatně staršího vnuka. Najednou žalobce ucítil prudký náraz ruky do oblasti krku a silné sevření, žalovaný jej prudce silou chytil zezadu za krk a silně stiskl. Žalobce se vysmekl, otočil a řekl mu„ co děláš“, na což žalovaný odpověděl, že nic nedělá a že žalobce je herec, stejně jako jeho dcera. Žalobce pak pokračoval chodbou a útok ze strany žalovaného se stejným způsobem opakoval, žalobce opět silně sevřel v oblasti krku zezadu. Když se žalobce po opětovném útoku snažil žalovanému vymknout ze sevření, ten jej pustil a odcházel směrem k zadnímu východu školky. Žalobce po útoku začala silně bolet hlava a už nevnímal, co žalovaný křičí. K útoku došlo v době okolo 15:10 hodin. Žalobce se potom vrátil pro vnuky, oblékl je a šli společně k vozu, který měl žalobce zaparkovaný z boku školky. Děti posadil do autosedaček, zapnul jim pásy, usedl za volant a chtěl odjíždět, kdy v tu chvíli přistoupil k vozidlu žalovaný a to přímo ze strany řidiče a přes čelní sklo začal žalobce fotit mobilním telefonem. Po fyzickém napadení ze strany žalovaného žalobce cítil bolesti krční páteře a silněji ho začala bolet hlava. Jel se proto ošetřit do Nemocnice s poliklinikou [obec], na traumatologickou ambulanci. V nemocnici dostal injekci proti bolesti a bylo mu sděleno, že nemá dělat žádné prudké pohyby s krkem a pokud by mu dále nebylo dobře, má okamžitě přijít do nemocnice. Lékař mu naordinoval klidový režim a nasadil krční límec. Zranění, které mu žalovaný způsobil, jej omezovalo v běžném životě a to při řízení vozidla, při manipulaci s vnuky, při práci u počítače a práci kolem rodinného domu. Byl schopen si normálně připravit jídlo a provádět základní hygienické potřeby. Dne 1. 3. 2018 žalobce opětovn