110 C 254/2020-89 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 9. 2020 se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedla, že předmětný byt byl původně užíván matkou žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 8. 2014, ve znění pozdějších dodatků. [jméno] [příjmení] dne 12. 10. 2019 zemřela. V souladu s § 2279 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) došlo k přechodu práva nájmu na žalovaného. Žalobkyně se žalovaným následně uzavřela dodatek [číslo] k nájemní smlouvě. Smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu určitou do dne 31. 12. 2014, přičemž doba nájmu byla na základě dodatků ke smlouvě prodloužena do 31. 5. 2020. Nájemní poměr k předmětnému bytu skončil žalovanému uplynutím doby určité ke dni 31. 5. 2020. Po ukončení nájemního poměru žalovaný předmětný byt nevyklidil a vyklizený žalobkyni nepředal, a to ani přes výzvu zástupce žalobkyně odeslanou žalovanému 30. 7. 2020. Nad rámec skutkových žalobních tvrzení žalobkyně uvedla, že ke dni podání žaloby evidovala dluh žalovaného na nájmu a zálohách na služby ve výši 16 280 Kč, který ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 23. 2. 2021, vzrostl na částku 56 980 Kč. 2. Žalovaný odmítal existenci jakéhokoliv dluhu na nájemném a zálohách na služby ke dni ukončení nájemního poměru. Poukazoval na to, že je psychicky nemocný, trpí depresemi, nespavostí, je náladový a má poruchu osobnosti. Tvrdil, že nemá žádné příjmy, a proto nemůže platby spojené s bydlením řádně hradit, že celou situaci zavinila žalobkyně tím, že mu po 31. 5. 2020 nájemní poměr neprodloužila, protože nájem byl hrazen čistě ze sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že nedošlo k prodloužení nájemního poměru, zanikl mu nárok na sociální dávky. Posléze připustil, že kromě sociálních dávek měl částečně také hradit platby za bydlení on sám, a že uhradil pouze 1x částku ve výši 321 Kč. 3. Žalobkyně tvrdila, že nájemné bylo částečně hrazeno sociálními dávkami a částečně měl platby provádět žalovaný, který kromě jedné částky ve výši 321 Kč ničeho neuhradil a právě z neuhrazených nedoplatků, které měl hradit on sám, začal vznikat dluh. Dluh navíc trval ještě z doby, kdy v bytě bydlela i matka žalovaného. A vzhledem k tomu, že tento existoval i k 31. 5. 2020, tedy v době, kdy se žalobkyně rozhodovala, zda uzavře k nájemní smlouvě další dodatek, vedlo to k dané situaci, kdy další dodatek k nájemní smlouvě se žalovaným uzavřen nebyl. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že budova [adresa], v níž se předmětný byt nachází, je ve vlastnictví žalobkyně tak, jak je to uvedeno na [list vlastnictví], pro katastrální území Havířov [část obce], obec Havířov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. 5. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (dříve„ [právnická osoba]“) a [jméno] [příjmení] dne 28. 8. 2014 bylo zjištěno, že nájemní poměr k předmětnému bytu byl sjednán na dobu určitou od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2014 s tím, že aplikace ustanovení § 2285 o. z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu byla výslovně smluvními stranami vyloučena (viz bod II. smlouvy o nájmu bytu). Dále bylo dojednáno, že nájemní smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma stranami této smlouvy. Z dodatků [číslo] až [číslo] ke smlouvě o nájmu z 28. 8. 2014 uzavřených se [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že doba nájmu byla na základě těchto dodatků opakovaně prodlužována, naposledy do 31. 10. 2019 s tím, že aplikace ustanovení § 2285 o. z. byla všemi dodatky výslovně vyloučena. 6. Z potvrzení o přechodu práva nájmu z 15. 10. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně (dříve„ [právnická osoba]“) potvrdila, že dne 12. 10. 2019 skončilo nájemní právo k předmětnému bytu p. [jméno] [příjmení] z důvodu úmrtí a na základě § 2279 o. z. vstoupil žalovaný, jakožto syn [jméno] [příjmení], do práv a povinností nájemní smlouvy k předmětnému bytu. Nájemní právo k bytu skončí dne 31. 10. 2019 uplynutím doby určité, na kterou byla smlouva uzavřena. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o nájmu ze dne 28. 8. 2014 uzavřeným již se žalovaným dne 31. 10. 2019 byl nájemní poměr znovu uzavřen do 31. 12. 2019 a následně byl dodatky [číslo] až [číslo] (viz čl. 37-40 spisu) prodlužován, naposledy do 31. 5. 2020. 7. Z předžalobní výzvy z 29. 7. 2020, odeslané 30. 7. 2020, doručené žalovanému do vlastních rukou dne 31. 7. 2020 (viz předžalobní výzva a doručenka čl. 5-5 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení a předání bytu do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že jeho nájemní poměr zanikl ke dni 31. 5. 2020. 8. Z výpovědi žalovaného vzal soud za prokázáno, že žalovaný předmětný byt nevyklidil a nepředal žalobkyni a bydlí v něm doposud. 9. Z výpovědi žalovaného a z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [jméno] ze 7. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný má diagnostikovánu smíšenou poruchu osobnosti, depresivní syndrom a je v péči psychiatrické ambulance. Z propouštěcí zprávy psychiatrického oddělení [nemocnice] v [obec] z 5. 9. 2016 vzal soud za prokázáno, že na psychiatrické klinice byl žalovaný hospitalizován od 25. 8. 2016 do 5. 9. 2016 s diagnózou smíšená porucha osobnosti, s emočně nestabilními a impulsivními rysy, že se jedná o opakovanou hospitalizaci, kdy byl již v minulosti hospitalizován v Psychiatrické nemocnici [obec]. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] z 27. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má potíže s bytem, že se zhroutil, a že je léčen pro smíšenou a jinou poruchu osobnosti na psychiatrii. Z výpovědi žalovaného vzal soud dále za prokázáno, že tento denně užívá psychiatrické léky, že pravidelně nenavštěvuje žádného odborného lékaře z oboru psychiatrie, že léky mu předepisuje praktická lékařka, že nikdy ve vztahu k jeho osobě nebylo vedeno řízení ohledně omezení jeho osobnosti, je schopen si vyřizovat podstatné věci samostatně, finančně mu vypomáhá jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného], se kterým je v pravidelném kontaktu. 10. Z výpovědi žalovaného soud dále zjistil, že v předmětném bytě bydlel od svého narození se svou matkou až do své dospělosti. V dospělosti následně bydlel se svou přítelkyní v bytě v [obec] po dobu jednoho roku a několik let spolu bydleli v jiném bytě v [obec]. Také sám bydlel nějakou dobu na ubytovnách, kde se necítil dobře. Onemocnění se u něj začalo projevovat asi v roce 2002. Dále soud z jeho výpovědi vzal za prokázáno, že v minulosti pobíral příspěvek na bydlení, z něhož hradil nájemné a zálohy na služby a sám doplácel okolo 360 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že se v bytě cítí dobře, že se z něj nechce odstěhovat, že má na něj vazbu, když v něm bydlel od narození. Tvrdil, že pomáhá s úklidem společných prostor a cítí se tak užitečný. Přivydělává si tak asi 700 Kč měsíčně a jinak pobírá doplatek do životního minima ve výši okolo 2 500 Kč měsíčně. Bratr mu hradí nákupy. Následně připustil, že mu vznikl v souvislosti s platbami za bydlení dluh okolo 4 000 Kč po smrti matky, to však bylo doplaceno ze sociálních dávek. Žalovaný připustil, že možná nějaké dluhy ke konci května 2020 mu vznikly, a že mu je pomůže doplatit jeho bratr [jméno]. 11. Žalobkyně podáním doručeným soudu 11. 2. 2021 dotvrdila, že ke dni 31. 5. 2020 měl žalovaný dluh ve výši 8 828 Kč, že platby spojené s bydlením byly hrazeny formou sociálních dávek, že však žalovaný sám měl hradit částky ve výši okolo 320 Kč měsíčně, které nehradil a po celou dobu nájemního poměru byl průběžně upozorňován žalobkyní formou SMS zpráv ze dnů 3. 1., 6. 2., 5. 3. a 7. 5. 2020 a prostřednictvím písemných výzev ze dnů 3. 1., 10. 3. a 7. 5. 2020, že mu roste na předpisu nájmu dluh (prokázáno výzvami na čl. 66-71 spisu). Se žalovaným byla velmi obtížná komunikace, když tento běžně komunikoval velmi agresivně a útočně a v rámci jednání se zaměstnanci žalobkyně byl hrubý, vulgární, choval se odmítavě k veškerým požadavkům žalobkyně na doplacení dlužné částky. 12. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], bratr žalovaného, uvedl, že se žalovaným je v pravidelném kontaktu, vzájemně si pomáhají, že žalovaný trpí depresemi a úzkostmi, a když se dostane do nějakého stresu, tak se chová agresivně, jinak je pracovitý a občas mu vypomáhá s úklidem v úklidové firmě, kterou vlastní. Kdyby se nechoval agresivně, zaměstnal by jej i na částečný úvazek. Uvedl, že o dluzích v souvislosti s bydlením nevěděl, že od žalovaného není schopen se dozvědět pravdu, protože tento mu tvrdil, že má platby v souvislosti s bydlením uhrazeny. Svědek dále uvedl, že bratrovi nakupuje vše potřebné, např. jídlo, hradí mu elektřinu, plyn. Peníze mu nedává, neboť žalovaný neumí hospodařit. Svědek sám uvedl, že má vysoké příjmy, je zaměstnán ve [právnická osoba] a sám podniká jako OSVČ, když má jak úklidovou firmu, tak bezpečnostní agenturu. Sám však uvedl, že žalobkyni předmětný dluh za žalovaného neuhradí. Pokud by byl žalovaný vyklizen, u něj by bydlet nemohl. 13. Sestra žalovaného [jméno] [příjmení] slyšena jako sv