110 C 315/2020-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 23. 7. 2020 domáhala po žalované úhrady 7 122 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 5 000 Kč od 9. 12. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,92 % ročně z jistiny 5 000 Kč od 2. 12. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“), a žalovaná uzavřely dne 3. 2. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy žalované částku ve výši 5 000 Kč, a tato se zavázala uvedenou částku, spolu s poplatkem a úrokem v celkové výši 7 955 Kč vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 185 Kč do 1. 12. 2017. Žalovaná uhradila 833 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se, ač řádně předvolána, nedostavila. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla dne 3. 2. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalované částku 5 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatkem, celkem 7 955 Kč, vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 185 Kč do 1. 12. 2017. Žalovaná uhradila pouze 833 Kč. Další splátky již nehradila. 4. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitelka. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 5. Z karty zákazníka z 3. 2. 2017 vyplynulo, že v době uzavření smlouvy byla žalovaná vedena jako uchazečka o zaměstnání u úřadu práce a její příjem činila státní podpora (bez bližšího odůvodnění, o jakou podporu se jednalo) ve výši 6 500 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje, tyto představovaly 4 000 Kč měsíčně za telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení. Výdaje na bydlení hradil přítel. Pokud předchůdkyně za situace, kdy žalovaná v době uzavření smlouvy byla vedena jako uchazečka o zaměstnání u úřadu práce a pobírala pouze dávky státní sociální podpory, již z uvedeného vyplývá, že za takovéhoto stavu předchůdkyně řádně úvěruschopnost žalované nezkoumala. Pokud jde o výdaje, tyto ničím nebyly podloženy a soudu nebyly předloženy žádné důkazy týkající se výdajové stránky žalované. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a proto je smlouva neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. 6. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela v hotovosti částku ve výši 5 000 Kč a uhradila tak, jak žalobkyně sama tvrdila, částku ve výši 833 Kč. K úhradě zbývá částka ve výši 4 167 Kč (5 000 – 833). Tuto částku soud přiznal žalobkyni jako nezaplacenou jistinu úvěru. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Kromě nezaplacené jistiny je povinna žalovaná uhradit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení od 8. 5. 2020 do zaplacení. Při stanovení splatnosti uvedené částky soud vycházel z výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 30. 4. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 7. 5. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 1. 5. 2020 na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. V souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. byla stanovena také výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, avšak limitovaná žalobou, jíž je soud vázán. 8. Ve zbytku pak byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta. 9. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy, uzavřené mezi předchůdkyní a žalobkyní. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když úspěšnější žalované náklady řízení v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.